Louskání v dubnu

Dubnové Louskání je tady, necháte se zase inspirovat?

V případě neočekávané události Pro mě naprosté skvělé čtení, které příjemně překvapilo - viz Knižní tip týdne.

Bohyně osudu ze Salonu d´Amour skvěle namíchaný koktejl humoru, lásky, napětí i dramatu. Víc mého nadšení najdete tady.

Poldark: Ross Poldark - Návrat domů První díl historické ságy, které jsem se prvně bála. /No bodejť, chlápek z obálky vypadá jak z telenovely/, ale dala jsem na doporučení a dostala jsem čtivý příběh odehrávající se v krásném anglickém Cornwallu, kam bych se taky jednou chtěla podívat.

Dva krůčky po mokrém písku Tuhle knihu jsem si chtěla přečíst už hodně dlouho, ale odvahu jsem našla až teď. Je to neskutečně emocionálně vyčerpávající čtení, hodně dojemné a smutné. Ale za přečtení stojí.

Útěk C. L. Taylor se pro psaní thrillerů narodila. Zase po čertech dobré čtení. Víc v recenzi.

Prokletý rod Palmisanů Kniha má kupodivu spoustu záporných reakcí, což mě udivuje. Pro mě krásný příběh dvou rodin na pozadí druhé světové války. Jako reálie slunná a horká Itálie plná dobrého jídla a pití a bouřlivých rodinných vztahů.

Pojízdný krámek snů Jenny Colgan mě nikdy nezklame, co se týče chytrých romantických příběhů.A tady ještě navíc knihy hrají hlavní roli, no nečti to.

Zkouška dítětem společenský román, v němž se autorka zaměřuje na téma dobrovolně bezdětných žen, které jsou spokojené ve vztahu a potomky k životu nepotřebují. Více tady.

Návrat na panství Tyringham Před lety jsem četla první díl Kletba panství Tyringham, který jsem si teď už moc nevybavila. Ale začala jsem brát pokračování jako samostatnou knihu a už se mi to četlo líp. Doporučuju číst brzy za sebou, ať si ty souvislosti pěkně vybavíte.

Láska v Provence Příběhy o lásce, které spojuje úžasná Provence. Někteří hrdinové se objevují i v dalších povídkách, které jsou vzájemně provázané. Není to jen bezduchá romantika, jsou to vyzrálé, propracované příběhy.

Ike - můj italský corso pes aneb psí život v Itálii Vyprávění Češky, která už léta žije v Itálii a její život prošel nejednou pekelnou zkouškou. Vše viděno očima psa. Zajímavě pojato, včetně popisu sociálního systému v zemi.

Šťastně až do smrti mrazivý thriller s neobvyklým prvkem vyprávění. Více v recenzi.

Přítelkyně jednohubka na večer, typická Táňa Keleová-Vasilková, trochu šablonovitá, ale i přesto se mi to líbilo. Příjemná vsuvka mezi drsnými thrillery.

Jepice Neotřelé dílo, které spojuje dvě dějové linie, drsné vraždy a propracovaný zločin. Ke konci jsem knihu nemohla dát z ruky, prostě paráda. Víc bude v recenzi, do které se musím co nejdříve pustit.

Clařino tajemství Příběh jedné rodiny, která skrývá tajemství, léta bublající pod pokličkou. Ale až to jednou praskne jeden se nebude stačit divit. Sága, která se dobře čte, napíná čtenáře až do konce.

Pokud vás něco zaujme, budu jen ráda. Nebo jste už z toho něco četli? A líbilo se?

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: Pojízdný krámek snů

Knihy, knihy, knihy, Skotsko, knihy, knihy, Skotsko, láska, knihy, knihy... Tak nějak v kostce by se dal shrnout děj půvabné knihy Pojízdný krámek snů od mé oblíbené spisovatelky Jenny Colganové. Kápla mi do noty nejen tématikou, ale i reáliemi.

Příběh Niny, introvertní knihovnice, která se kvůli rušení knihovny musí se svou prací rozloučit, potěší všechny milovníky knížek. Nina se rozhodne udělat radikální krok. Jede do Skotska, kde chce koupit starší dodávku a z vyřazených knih zachráněných ze zrušené knihovny, plánuje vytvořit pojízdné knihkupectví. Podaří se jí to? A co láska? Kdo získá srdce plaché Niny - roztomilý strojvedoucí, ztracený v cizí zemi a toužící po spřízněné duši nebo zamračený, protivný farmář, u kterého si Nina pronajala bydlení?

Pokud jste už od Jenny Colganové něco četli, tak se vám bude určitě líbit i tahle knížka. Potěší romantické duše, knihomoly i fanoušky Skotska. Když si budete číst o tom, jak se Nina s touto drsnou krajinou sžívala, budete se chtít okamžitě do Skotska vydat. Nejlépe s dalším románem autorky. :)

Šťastně až do smrti

Christian a Leonora bez sebe kdysi nemohli žít, ani dýchat. Vzali se, narodil se jim syn a vypadalo to, že budou žít šťastně až do smrti. Jenže když jejich syn vážně onemocněl, pevný vztah dostal trhlinky, které na první pohled nebylo vidět. Postupem času se zvětšovaly, až se proměnily v jednu velkou prasklinu jménem Zenia.

Když Leonora zjistí, že Christian má poměr se svou kolegyní, zhroutí se jí celý svět. Rodině trpící synovou nemocí obětovala vše, kariéru houslistky i osobní život. Dvacet let žila jen pro své dva muže, a teď, na prahu padesátky má o vše přijít? Ve hře je navíc i nemalý majetek. Christian to však vidí jinak. Láska k manželce je pryč, proč by se měl trápit a setrvávat ve vztahu kde miluje už jen jeden? Život jde dál a je škoda nechat si proklouznout mezi prsty šanci na nový vztah. Chce začít znovu, se Zenií. Jenže je tady pořád Leonora, která se nechce vzdát. Existuje už jen jediný způsob, jak se jí Christian může zbavit...

Thriller Šťastně až do smrti je z pera dvou spisovatelů píšících pod pseudonymem Anna Ekbergová. Českým čtenářům se poprvé představili loni románem Ztracená.
Opět se jedná o dramatický příběh, v němž jde o city, vášeň, zradu i nenávist. Kniha je psána velmi zajímavým způsobem. Stárnoucí policista Holger vdává dceru. Těsně před svatbou jí celý příběh vypráví. Jedná se totiž o nevyřešený případ jeho policejní kariéry. Toto vyprávění se střídá se scénami ze života nešťastného páru, takže máte pocit, že sledujete film. Osobně se mi to zamlouvalo, oživilo to celý koncept příběhu a dodalo mu punc neotřelosti.

Příběh je nabitý akcemi, nechybí momenty překvapení a šokujících zvratů, které děj posouvají vždy někam, kam to vůbec nečekáte. Popisy konkrétních situací a myšlenkových pochodů hrdinů jsou neskutečně podrobné, což může na netrpělivé jedince působit trochu problematicky. Co je ubráno na svižnosti a tempu, to je přidáno na dramatičnosti. První část má poměrně pomalý rozjezd, trochu trvá než si na popisný způsob psaní zvyknete. Jakmile se dostanete k místu, kde se celý děj posouvá do úplně jiné roviny, budete si připadat jako na šílené horské dráze, na níž svištíte střemhlav dolů.

Tento počin se mi líbil o fous víc než Ztracená, proto jsem zvědavá, s čím pánové přijdou do třetice.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

Útěk

Jo Blackmoreová dělá, to co miliony žen na celém světě. Denně vozí malou dcerku do školky, denně ji odpoledne vyzvedává. Když k ní jednoho dne přistoupí cizí žena a požádá o svezení, Jo netuší, jak moc se jí změní život. Žena ví všechno o rodině Blackmoreových, v ruce drží rukavici malé Elise a nebojí se ani těch nejdrsnějších výhrůžek...

Útěk je nejnovějším románem ostřílené autorky C. L. Taylor. Můžeme o něm říct, že vám zase a znovu pořádně pocuchá nervy. Ono to totiž s Jo není tak jednoduché. Neřadí se mezi stepfordské paničky, jejichž domácnost by se blýskala jako v reklamě na šťastnou rodinu. Po prožitém traumatu trpí fobiemi a svou dcerku by do školky raději ani nedávala, co kdyby náhodou něco...
Kvůli stupňujícímu obtěžování agresivní vyděračkou se Jo se ocitá v bludném kruhu. Nikdo jí nevěří, dokonce i její manžel si myslí, že to nemá v hlavě v pořádku. Na nešťastnou ženu si došlápla policie i sociálka. Manželství Jo je v troskách a mohla by přijít i o dcerku. Jediným řešením je útěk. Jo i s holčičkou odjíždí do Irska, rodiště své matky a doufá, že se vše co nejrychleji vyřeší.

Útěk je čtvrtou knihou C. L. Taylor, kterou Domino vydalo a opět se potvrdilo, že v nakladatelství nešlápli vedle. Občas se stává, že úroveň spisovatele s dalším dílem upadá, v tomto případě to neplatí. Autorka má laťku pořádně vysokou a rozhodně nemá problém přes ni skákat. :-)
Opět vytvořila thriller, který se čte sám, ve čtenáři vyvolá velkou škálu pocitů a nenechá vydechnout.

Hlavní hrdinka je nevyrovnaná žena, chvílemi ji litujete, chvílemi si říkáte, jestli její manžel přece jen nemá pravdu. Ale i těm nejslabším jedincům stačí určitý podnět, aby se vzchopili a našli zbytky svých sil. Stejné je to i s Jo. Byť bojuje s fobiemi, které jí ztěžují život, pro svou malou dcerku by udělala všechno. Díky tomu není román jen klasickým psychologickým thrillerem, velkou roli zde hraje mateřská láska. Kam můžeme zajít, když chceme pro své dítě to nejlepší? Lásku a pocit bezpečí?

Díky brilantně vystavěnému příběhu dostáváme nálož napětí a dramatu, stejně jako pořádnou zápletku, jejíž kořeny sahají do minulosti. Nechybí ani zvraty v ději přinášející ten správný moment překvapení, když se něco vyvrbí jinak než čekáte.
Za mě ještě velké plus za irské reálie, které byly vylíčeny v živých barvách, klidná, domácká atmosféra irského venkova zjemňuje drsný děj knihy.

C. L. Taylor je zárukou skvělého čtenářského zážitku, její knihy se čtou opravdu jedním dechem a jen těžko se odkládají.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: Zkouška dítětem

Claudii je pětatřicet, pracuje jako redaktorka v knižním nakladatelství. Práce ji baví, je spokojená, srovnané má i životní priority. Stoprocentně ví, že nikdy nebude chtít děti. Prostě na to nemá ty správné "buňky", biologické hodiny jí netikají a tikat ani nebudou. Claudie není žádný Herodes, miluje své synovce a neteř, stejně jako děti přátel. Jen prostě nemá v plánu šířit dál své geny. Když najde společně spřízněnou duši, je šťastná. Ben po dětech taky netouží, jejich manželství bude spokojeně fungovat i  bez  nich.

Jak se to říká? Člověk míní, Pánbůh mění? V tomto případě je to jeden z manželů, kterému se priority přerovnají do nového komínku, na jehož vrcholku je právě touha po dítěti. Kdo změnil názor, Claudie nebo Ben, koho tipujete?

Tuhle knížku jsem koupila v Levných knihách. Upřímně, kdybych se měla řídit příšernou obálkou, asi by mě od nákupu odradila. Naštěstí znám autorku, jejíž další dvě knihy vydalo nakladatelství Domino, takže jsem věděla, do čeho jdu.
Zkouška dítětem je sice staršího data (originál vydání je z roku 2007, u nás vyšla v Argu o dva roky později), pořád je její téma aktuální.

Jedná se o společenský román řešící podstatnou otázku každého vztahu. Děti. Ne každý je chce mít, ne každý po nich touží. Já mám děti dvě a jsem za ně ráda, byť nejsem taková ta matka kvočna. Zároveň chápu i ty, kteří se rozhodnou pro život bez nich. Je to jejich věc a jejich rozhodnutí.
Autorka se ožehavého tématu nebála a napsala čtivý román, který nikomu nestraní ani neubližuje, a je na vás, jak ho budete vnímat.

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: Bohyně osudu ze salonu d´Amour

Angelika je kadeřnice. Dokáže pomoct každému, a to ne jenom po vizuální stránce. Kromě nového účesu svým zákazníkům i změní život. K tomu nabízí domácí šafránové sušenky a bylinkový čaj. Ona sama však žije jako poustevnice, po smrti milovaného manžela se bojí znovu zamilovat. Táhne jí na padesát - ale co to je? Vždyť přece láska kvete v každém věku, ne? Potká Angelika ještě toho pravého, a hlavně, všimne si toho ve své zaneprázdněnosti?

Tohle byla opravdu krásná a milá knížka. Odehrává se na švédském ostrově. Autorka lokaci popisuje úžasným způsobem, působí to velmi živě a kouzelně, máte pocit, že kráčíte půvabným městečkem přímo na náměstí, kde je Angeličin kadeřnický salón. 

Autorka vystihla neuvěřitelnou škálu různých lidských povah a vlastností, které vtiskla hlavním i vedlejším postavám knihy. Celková atmosféra příběhu je podobná tomu z románu Čokoláda, šarmantní je jako Amélie z Montmartru. Prostě i když je to dílko ryze severské (švédské reálie i autorka), má půvab francouzských komediálních romancí.

Knihu Bohyně osudu ze Salonu d´Amour vydalo nakladatelství Omega. Spisovatelka Anna Jansson stvořila román, v němž nechybí láska, humor, zločin, intriky a vztahové propletence, to vše v jednom kyblíčku, dokonale namixované. Milé pohlazení po duši, kterého si skvěle odpočinete, třeba od všech těch drsných severských krimirománů. :-)

Bude se tvořit...

Velmi si vážím nabídky pana Reného Nekudy, abych recenzovala jeho Kreativní zápisník. Moc se mi tohle neotřelé dílo líbí, je nevšední, variabilní, moje bujná fantazie se bude mít skvěle. Samozřejmě budu o svém kreativním tvoření referovat. Těšte se, bude to neskutečně velká zábava. #kreativnizapisnik

Co zbylo z mojí sestry

Kate je ostřílená novinářka, během svého profesního života už zažila hodně hrůz. Naposledy byla v Aleppu, odkud se vrátila hluboce ochromená. Teď ji čeká další otřes. Její matka zemřela a Kate míří domů. Je jí smutno, matku milovala, kromě ní už nemá nikoho, s kým by si rozuměla. Má sice ještě sestru, ale ta ji nenávidí, nechce s ní mluvit, raději se dívá na dno sklenky vína. Jedinou oporu Kate nachází v empatickém švagrovi. Za jeho pomoci se uchýlí do matčina domu, ale ani tam se necítí příjemně. Bojuje s vlastními nočními můrami, kterými jsou bolestné vzpomínky na Sýrii i na dětství poznamenané tragédií. Aby toho nebylo dost, má pocit, že na zahradě vídá malého chlapce. Ale to není možné, jak jí všichni tvrdí. Její sousedka je bezdětná, žádné děti v okolí nejsou. Kate má pocit, že začíná šílet, skutečnost se jí začíná prolínat s událostmi v Sýrii. Co je realita a co halucinace?

Román Co zbylo z mojí sestry se řadí mezi psychologické thrillery, v nichž do popředí vystupuje tzv. "nespolehlivý vypravěč". To je ten, který bojuje s alkoholismem nebo drogovou závislostí. Je jasné, že takovému člověku nevěříte ani dobrý den. Kate, stejně jako její sestra Sally mají k alkoholu velmi blízko. Zatímco Sally mu propadla, Kate se jakž takž drží, ale ani její halucinogenní stavy jí na věrohodnosti nepřidávají. Kate promlouvá v první části knihy, Sally v druhé. A věřte, že obě dvě budete doslova hltat. Autorka si velmi dobře pohrála s charaktery hlavních postav. Sympatie se střídají chvílemi s podezřívavostí, chvílemi s lítostí. Jakmile si někoho z aktérů oblíbíte, můžete si být jistí, že má nějakou slabinu, která jeho gloriolu srazí k zemi.

Příběh má, jako to u klasických thrillerů bývá, šokující vyústění. Možná vám spadne čelist, možná si řeknete, že je trochu překombinované (ale jinak by to čtenáře asi moc netáhlo), každopádně vás čeká pekelná jízda, kdy se budete chvíli naklánět na jednu, chvíli na druhou stranu. Kate nebo Sally? Kdo působí věrohodněji? Já jsem při čtení ani nedýchala, můžu-li to tak říct. Příběh je velmi svižný, plynulý, kapitoly končí v napínavém místě, takže vás to nutí číst dál.

Jedná o velmi citlivě napsaný příběh, některé jeho pasáže jsou velmi emotivní. Můžu říct, že je to první thriller, u kterého jsem na konci brečela jako želva. Zaobírá se hned několika tématy - posttraumatickým šokem, alkoholismem nebo domácím násilím. Na první pohled by se mohlo zdát, že je to jako dort pejska a kočičky, ale opak je pravdou. Tato prvotina spisovatelky Nually Ellwood má ingredience namíchané tak akorát a je opravdu podařená. Myslím, že ji směle můžeme zařadit mezi top thrillery poslední doby.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: V případě neočekávané události

Zavedla jsem novou rubriku a pevně doufám, že na ni nebudu zapomínat :). Je to v podstatě taková mini pidi recenze na knížku, která mě hodně zaujala a já ji chci doporučit dál.

Nejen na víkendové čtení bych vám ráda doporučila knížku V případě neočekávané události, kterou vydalo nakladatelství Argo.
Napsala ji americká autorka Judy Blume, ve své vlasti velice oblíbená. Já se přiznám, že to byla první knížka, kterou jsem od ní četla a moc se mi líbila. Abych pravdu řekla, nevěděla jsem zpočátku, co mám od tohoto románu čekat. Považte sami - na malé americké městečko spadnou během pár měsíců tři!!! dopravní letadla. Co autorka bude na čtyřech stovkách stran rozebírat? Jak to chce pojmout?
Čekalo na mě hodně příjemné knižní překvápko, s kterým se mi ve finále jen těžko loučilo.

Román se odehrává v padesátých letech minulého století a ta úžasná atmosféra je v příběhu hodně znát. Ženy nosí rudé rtěnky, lakují si nehty, začínají se pomaličku prosazovat v mužském světě... I přesto se nadále ctí rodina, dobré jídlo a tradice. Do popředí vystupuje židovská rodina Ammermanových s krásnou svobodnou matkou Zrzi a její patnáctiletou dcerou Miri. Kolem nich a kolem spousty dalších obyvatel městečka se točí události, které jimi pořádně otřásly. Pád tří letadel s tragickými následky, to vyštípe i toho nejhoršího cynika.
Autorka dokázala na základě vlastních zkušeností z mládí (ano, ona tyto pády zažila, není to fikce), vytvořit barvitou mozaiku osudů několika rodin z amerického maloměsta. Každého z nich se tyto události svým způsobem dotkly a poznamenaly jej.

Kniha se čte dobře, pokud máte rádi pomalejší tempo, kdy se zas až tak moc neděje, ale do detailů je popsáno co, kde, kdy, s kým a jak, tak si to užijete. Miri se mi hodně líbila, je to jedna z nejsympatičtějších teenagerek, se kterými jsem měla v knižním světě tu čest.

Jsem ráda, že se mi tahle knižka dostala do rukou a doufám, že zaujme i vás.

9 důvodů, proč se začíst do Hřbitova nevěst

Nekonečné bažiny, rozlehlé tajgy, lidé utápějící své životy v laciném pití. Přidejte k tomu ztracené mladé dívky, a rázem máte detektivku, jejíž ponurá atmosféra vás dokonale pohltí. Vítejte na Urale, bohem zapomenutém kraji, kde se nikdo s nikým nepáře. Ještě pořád váháte jestli si přečíst Hřbitov nevěst? Určitě se vám bude líbit, protože…

1. Autorem je český etnolog Tomáš Boukal. Ve své předchozí knize Torava – Lovci severozápadní Sibiře, příroda a lidé se zabýval kulturou tzv. “sibiřských indiánů”, nativních skupin Sibiře, a své poznatky a zážitky otiskl do tohoto detektivního románu, který je zároveň jeho debutem v žánru beletrie.

2. Přiznejme si, že číst detektivku, v níž se ztrácejí mladá děvčata, je zajímavější než louskat stokrát ohraný případ vyloupené banky.

3. Ruské reálie si i přes svou drsnost uchovávají nádech romantiky. Neláká vás vydat se pochybným vlakem jedoucím párkrát za den napříč širou a nekonečnou tajgou, kde se krčí pár zapomenutých osad?

4. Místní lidé mají možná široké srdce, ale zadarmo vám nic nedají. Cesta k nim vede přes pořádnou zásobu lihu, který obměkčí i nejzatvrzelejšího Sibiřana pod sluncem. Zároveň je to nejspolehlivější způsob jak získat informace. A to se při vyšetřování sakra hodí, zejména, když místní milice na případ doslova kašle.

5. Hlavním hrdinou je český etnograf, kterého původně zajímali poslední příslušníci domorodých skupin. Po seznámení s Marinou, jejíž sestra patří mezi pohřešované dívky, pomáhá při pátrání po jejím osudu. Zaplétá se do případu, jehož nitky vedou k místní mafii. A ta, jak známo, nešetří nikoho. Proč by měl být neznámý český vědec výjimkou?

6. Použití ich-formy, kdy k vám promlouvá hlavní postava, je skvělým tahem na branku. Knize dodává punc opravdovosti a věrohodnosti. Hlavní hrdina působí díky tomu jako člověk z masa a kostí, kterému to všechno uvěříte.

7. Je to sice drsná a syrová detektivka, ale svou cestu, byť nelehkou, se pokusí dobýt i láska. Ne, nebojte se, příběh neklesá do pochybných hlubin červené knihovny, na to není čas ani prostor. Jen dokazuje, že prostě potřebujeme občas zažít pocit, že na nás někomu záleží.

8. Tahle knížka má svůj vlastní soundtrack. Vážně. Dokonale souzní s příběhem a umocňuje atmosféru.

9. Detektivky a thrillery jsou atraktivním a vyhledávaným žánrem, který nepřestane nikdy bavit. Byť můžeme knize Hřbitov nevěst vytknout pár věcí, mezi jinými i uspěchaný konec, který rozbíjí poměrně svižné tempo celého příběhu, pořád se jedná o zajímavý, neotřelý román, jenž můžu doporučit všem fandům českých detektivek.

(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor, na jehož blogu recenze také vyšla)

Louskání v březnu

Za březen jsem přečetla míň knížek než obvykle. Miminko už není miminko, ale batole, které své rodiče, hlavně mámu, prohání po celý den. Na čtení mám vyhrazené chvilky při poledním a večerním uspávání, takže se toho moc stihnout nedá. No a večer? Většinou padnu před noťas s předsevzetím, že tu recenzi už opravdu dopíšu, abych pak na něm úspěšně prokrastinovala někde do půlnoci. No, asi to taky znáte. Takže co jsem přečetla v březnu?

Němý křik Moje první setkání s nekonvenční policistkou Kim Stoneovou. Perfektní!!! Jen mi vadilo, že pořád zvedala oči k nebi, no jo, asi máme v češtině málo synonym. :-D

Tisíc východů slunce Emocemi nabitý příběh, hlavní hrdinové toho dostali tedy naloženo. Čte se dobře, více v recenzi.

Všichni jsme nějak vadní Hlavní hrdina nezvládá rozchod se ženou a vlastně ani sám sebe. Hořkosladké čtení, které ale zadrnká i na vážnou notu.

Poslední paní Parrishová Výborný psychologický thriller, málem mě při čtení trefilo. Recenze tady.

Dělám si to sám Název evokuje show pro kutily, jedná se však o deník novináře, který tápe ve svém milostném životě. Vtipné, ironické, sarkastické čtení, které přelouskáte za chviličku.

Navždy po francouzsku Milá oddechovka, u které člověk vypne. Víte přesně, jak to skončí, ale u těchto příběhů to přece vůbec nevadí. Celá série je moc příjemná a poklidná romantika.

Dítě, které v noci našlo slunce Krásný, leč krutý a drsný historický román. Musela jsem ho prokládat romantikou, protože jsem na některé věci trochu přecitlivělá, ale i tak se nedalo odtrhnout.

Knihkupkyně  Dva osudy jedné hrdinky se prolínají v tomto krásném románu plném knížek. Který je ten pravý? Moc dobře se to čte, a ne, není to sci-fi, vyústění je zcela logické, i když kapku šokuje. Více v recenzi.

Vařila jsem pro Picassa Nádhera, balzám pro duši romantiků a milovníků rodinných příběhů. Doporučuji, recenze tady.

Hřbitov nevěst Zajímavá detektivka českého autora odehrávající se v nehostinné sibiřské tajze. Napínavé, ponuré, drsné. Recenze bude později, až vyjde v magazínu Luxoru.

Takhle velká ryba a další příběhy z Kanady Poutavé příběhy o cestování po Kanadě. S autorkou, která do Kanady emigrovala v roce 1968 čtenář prožije doslova adrenalinové dobrodružství.

Dneska bude všechno jinak Zajímavá knížka, která nemá moc kladných hodnocení. Dala jsem jí šanci a byla příjemně překvapená. Chce to vydržet přes trochu nezáživný začátek a pak dostanete příběh jedné rodiny v rozkladu, tragikomické čtení s hořkým podtónem.

Ztracený slib Nádherný, zamotaný příběh se dvěmi časovými liniemi. Tušila jsem, jak to asi skončí, ale i přesto se autorce dařilo úspěšně mě mást a svádět z cesty.

Co zbylo z mojí sestry Thriller, u kterého jsem brečela. No, to by mě v životě nenapadlo. Výborně napsané, ani jsem u čtení nedýchala. Zpracovává více témat.

Tání Náročné čtení, vrstevnaté, místy depresivní, máte u něj pocit, že zlo pořád visí ve vzduchu.

Dívka, která psala na hedvábí Dojemný, smutný, místy i srdceryvný příběh, opět se dvěmi časovými liniemi. Právě ta historická mě nejvíce vzala u srdce.

Takže takový byl můj knižní březen. Pořád mám rozečteny Šachové figurky - ty čtu v mobilu, takže jen sporadicky a je to, bohužel, znát, a pak Zimní příběh - do této knížky se pořád nemůžu nějak dostat :(. A co čtete vy? Necháte se něčím z tohoto článku inspirovat?