pátek 25. května 2018

Ella & Kandinský




Gabrielle Münterová, nadaná malířka, je nekonvenční mladá žena, Vasilij o mnoho let starší muž a její učitel. Vztah, který se mezi nimi zrodil, není jednoduchý. Vasilij Kandinský je formálně ženatý a s Gabrielle, jíž všichni říkají Ella, žije jen tak na psí knížku. Na tom by snad nebylo nic divného, kdyby se nejednalo o počátek dvacátého století. Doba, kdy se společnost na takové svazky dívala skrz prsty, a je jedno, zda jste byli úředníci nebo bohémsky založení umělci, jako ti dva.

Vztah Elly a Vasilije není idylický. Pro Ellu, introvertku, za kterou vždy mluvily její obrazy, je náročné žít s Vasilijem bez svatby. Aby se vyhnuli skandálu, cestují, a až po několika letech si pořídí dům, kde společně žijí. Ella se kromě malování věnuje i domácnosti a snaží se vytvořit útulný domov, i když vidina spořádaného manželského svazku je stále v nedohlednu. Kromě toho, že ji Vasilij sráží sebevědomí neustálými sliby ohledně manželství, není schopen uznat, že je i výbornou malířkou. S příchodem první světové války na Ellu čeká kruté vystřízlivění, když zjistí, že svého partnera zřejmě vůbec neznala... I přesto dokáže po letech překousnout hrdost a zachránit Kandinského obrazy před nacisty.

Další z řady beletrizovaných životopisů představuje zajímavý a nekonvenční život malířky Gabrielle Münterové. Autorka Mary Bassonová Ellu vylíčila jako sympatickou osobu, měla jsem pocit, že je mi něčím blízká. Ve svém životě si prožila mnoho bolesti a útrap s mužem, který ji v podstatě jen využíval a víceméně jí jako ženou pohrdal. Mohli byste namítnout, že si za to může sama, ale zkuste poručit lásce...

Pro Ellu jsou velmi důležité rodinné vztahy, právě na ně je v příběhu kladen velký důraz. Když se malířka ocitá v těžké životní situaci, je to právě rodina, která přichází na pomoc. O tom se dozvídáte z korespondence, která probíhala "za zády" Gabrielle mezi jejími příbuznými, a díky čemuž působí tato konkrétní pasáž velmi křehce a syrově zároveň.

"Víš, že jsem měl tvoji sestru vždycky rád, má milá. Ale není to nad tvoje síly?"
"Co? Zachránit jí život? To nemůže být nad moje síly." str. 180

Mary Bassonová má lehkou ruku, píše svěžím, moderním stylem, který se dobře čte, a to i přesto, že se jedná o příběh, ve kterém dochází k vypjatým situacím a emocemi to přímo jiskří. Část, kdy Ella s nasazením vlastního života zachraňuje obrazy svého bývalého milence vás bude držet v napětí ještě dlouho po přečtení. Ruku na srdce, kdo z nás by tohle dokázal?

Autorka si dala na knize opravdu záležet, je poznat, že pracuje jako lektorka v muzeu a umění rozumí.
Předěly mezi jednotlivými kapitolami tvoří recenze jistého J. Eichnera na Elliny obrazy. Ty jsou k vidění na webové stránce savingkandinsky.com/galerie.

Nejedná se o odborný životopis, opět je to beletrizovaná forma, kdy autorka vdechla opravdový život suchým životopisným faktům. Chcete-li poznat další osobnost výtvarného umění pomocí románu, Ella & Kandinský je skvělou příležitostí.


(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)



neděle 20. května 2018

Mazací tramvaj



Už máte dost ponurých severských detektivek a rádi byste zkusili něco “domáčtějšího”? Polská spisovatelka Magda Stachula přichází s napínavým psychothrillerem, který si vás okamžitě získá, a to nejen díky zajímavému názvu.

Anita a Adam žijí v manželství, které už dávno není šťastné. Ona se trápí, protože nemůže otěhotnět, on jejím náladám už vůbec nerozumí. Vlastně se nechápou navzájem, každý jejich rozhovor je jako odjištěný granát. Propast mezi nimi se zvětšuje, oba hledají rozptýlení někde jinde. Zatímco Anita pozoruje přes webové kamery lidi na celém světě, Adam podlehne pradávnému pokušení – nevěře.

Anitu zaujme tajemný mladík, kterého sleduje za pomoci kamery umístěné na mazací tramvaji v Praze. V této činnosti nachází uspokojení a klid, takže si málem nevšimne, že se kolem ní děje něco divného. Ve skříni nachází oblečení, které si nekoupila, v kabelce má líčidla, s nimiž by se v životě nenalíčila. Mladá žena zjišťuje, že se kolem ní motá někdo, kdo o ní ví všechno. Chce ji zničit? A co Adam, momentálně poblouzněn milenkou, uvěří manželce?

V příběhu se v jednotlivých kapitolách střídají čtyři vypravěči – Anita, Adam, Marta a Erik. Každý z nich svým originálním způsobem zasahuje do děje. Autorka se tak trefila do černého. Čtyři úhly pohledu jsou velmi zajímavým prvkem, protože každý z vypravěčů má osobitý pohled na věc a je na vás, komu uvěříte, kdo si získá vaše sympatie. V případě Anity a Adama jde především o sondu do jejich manželství. Sledujete jeho úpadek, stejně jako pozvolný rozpad Anitiny osobnosti. Ze sebevědomé, úspěšné ženy se vlivem problémů stává psychicky labilní troska, která téměř nevychází z domu. Adam jako oběť manželčina vzteku vzbuzuje lítost a porozumění i díky tomu, že se i přes svůj prohřešek snaží manželství zachránit.

Výrazným způsobem do děje zasahují i zbylí dva aktéři, Marta a Erik. Marta je typickou představitelkou žen, které jdou za svým cílem doslova přes mrtvoly, malíř Erik zase umělcem, jenž právě získal zakázku snů. Ptáte se, co mají společného s Anitou a Adamem? Nechte se překvapit, stojí to za to.

Psychothriller polské autorky Magdy Stachuly si vás získá od první stránky. Autorka píše podmanivě, čtivě, dokáže čtenáře upoutat a vtáhnout do děje. Kapitoly jsou relativně krátké, takže vás to bezděčně nutí pokračovat dál a dál. Zpočátku je děj trochu rozvláčnější, vlastně sledujete jedno manželství, v němž to pekelně skřípe, a ani zdánlivě to nevypadá, že by se mohlo jednat o thriller. Příběh pak postupně graduje do finále, v němž je vše do poslední nitky propojeno a zapadá to přesně tam, kam má.

Za zmínku stojí reálie – Polsko je země, jejíž životní styl a rytmus je podobný tomu našemu, navíc se v ději objevuje Praha, což ještě více zvyšuje zvědavost, jak se Magda Stachula s českou metropolí popasovala.

Mazací tramvaj je důstojným zástupcem svého žánru a zcela určitě by neměla chybět v knihovně milovníků thrillerů a psychologických románů.

(Knihu k recenzi věnovala Albatros Media, recenzi si můžete přečíst také na webu knižního komunitního portálu Zeedee.com, kterému tímto děkuji za poskytnutí recenzního výtisku)

Kreativní zápisník


Před nedávnem jsem dostala milou nabídku Reného Nekudy, abych si vyzkoušela jeho kreativní zápisník. Byla jsem zvědavá  nejen na zápisník samotný, ale hlavně na sebe. Češtinu mám ráda, baví mě hraní se slovy, takže tohle pro mě byla nejen výzva, ale taky možnost, jak si hrát a ještě si u toho cvičit mozek.


Kreativní zápisník jsem zaplnila aspoň zčásti, psala jsem kdykoliv mi čas a dítko společně dovolili) a musím říct, že jsem si to nesmírně užila.  Zápisník mám pořád na stole v kuchyni, každou volnou chvilku beru propisku a vymýšlím, přemýšlím, píšu, kreslím... prostě se bavím.




Na zápisníku je skvělé to, že si s ním můžete dělat co chcete. Nemusíte začínat od první stránky, je to na vás. Jste rebelové? Jděte do toho po hlavě od prostředka. Jste rebelové de luxe? Vrhněte se rovnou na stránku poslední. No a pokud je vaší doménou pořádek a řád, klidně jeďte hezky od začátku. Všechny způsoby jsou správné. Mně osobně vyhovovalo, že jsem si mohla vybírat úkoly podle nálady a nemusela jsem je dělat postupně. Někdy máte náladu přemýšlet jen zlehka, jindy vás baví roztáčet mozkové závity na plný výkon, a to všechno vám zápisník umožňuje.





Kreativní zápisník má příjemný formát. Je menší, skladný, takže ho můžete brát všude s sebou. I když je sešívaný, nemusíte se bát, že by se vám rozpadl.
Povedený je i po výtvarné stránce. Ilustrovala ho Tereza Lukešová, která si s ním neskutečně vyhrála. Ilustrace jsou jednoduché, výstižné a vtipné.

Přiznám se, bála jsem se začít psát. A to jen proto, že už, bohužel, nejsem zvyklá psát ručně a moje písmo je všechno, jen ne hezké a úhledné. Taky jsem měla obavy, že budu psát hlouposti, které nemají hlavu ani patu. Ale o tom to není. Zápisník vám pomůže rozšířit slovní zásobu, tříbit mozkové buňky, podněcovat vaši fantazii a kreativitu, a hlavně, vykouzlí vám úsměv na rtech. Protože to, co vymyslíte, je opravdu originální a zábavné. A hlavně vaše.

Jestli vás baví čeština, hrajete si rádi se slovíčky, nebojíte se přemýšlet, kreativní zápisník se vám bude líbit. Už vím, že se jím budu inspirovat i v práci a doporučím ho taky kolegyni, která dělá kursy Trénování paměti, v nichž mnohé z úkolů najdou své uplatnění.


(Za poskytnutí Kreativního zápisníku děkuji Renému Nekudovi)
.

sobota 19. května 2018

Na co se můžete těšit: Temné říční proudy



Jsem nesmírně poctěna možností seznámit se s dlouho očekávanou novinkou z pera oblíbené autorky Sharon J. Bolton. Na knížku Temné říční proudy jsem se moc těšila, protože SJB píše svižně a poutavě. Děkuji tímto nakladatelství Domino, které tuto spisovatelku vydává, za recenzní výtisk. Ještě chci připomenout, že Domino obléklo nový kabát knížce Už mě vidíš? téže autorky a vydalo ji znovu. Sharon J. Bolton se prostě nevzdává a český knižní trh jen tak neopustí, což je jenom dobře.

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: Zdi tvé



Dočetla jsem starší počin, který letos znovu vydalo Motto. Zdi tvé od Michaela Třeštíka. Kdysi jsem kolem něj brousila v knihovně při plácání knížek (neboli každovečerním rovnání v regálech). Nikdy jsem ho však blíže nezkoumala, ani nevím proč. Navíc jsem vždy měla co číst, takže jsem si říkala, že snad někdy... Vzpomněla jsem si na něj znovu po přečtení recenze u Hanky z blogu ...na skok jinam... , který mimochodem doporučuju všem milovníkům dobrých knih a divadelní kultury.

Zdi tvé vyšly poprvé v roce 1988 a získali si přízeň českých čtenářů. Hlavní hrdina Hynek je umělec, výtvarník. Potýká se nejen s náročným pracovním úkolem, který mu ztěžuje hned několik faktorů (kolega alkoholik, bezpečnostní předpisy), ale také s krachem manželství. Hynkova žena Dana je po autonehodě upoutána na invalidní vozík. Dříve aktivní novinářka se s novou situací jen těžko smiřuje. Stěhuje se k sestře Soně, která je zahořklá. Osudy těchto stěžejních postav se proplétají příběhem lemovaným uměním, alkoholem (myslivec tady teče proudem) a prací. 

Pokud si zvyknete na zvláštní styl psaní pana Třeštíka, kdy se myšlenky hrdinů míchají s jejich činy (bez uvozovek nebo jiného oddělování), dostanete slušný psychologický příběh, který se sice odehrává za socialismu, ale svým způsobem je nadčasový, jinak by ho asi nevydávali znovu, že jo. :-)
Za sebe doporučuju, je to něco jiného než mainstreamové thrillery, kterých je v současnosti přehršel. 


úterý 8. května 2018

Jepice




Spojení thrilleru ze současnosti s historickou linií odehrávající se na sklonku druhé světové války, to zní velmi lákavě. Navíc tato kombinace vzbuzuje velkou zvědavost, protože chcete vědět, co z toho autor namíchal. Můžu říct, že v případě Jepice určitě nesáhnete vedle. Tenhle koktejl vypijete na ex a do dna a budete se těšit na další nášup.

Charlie Priest odešel od policie a v současné době působí jako právník. Jednoho dne u něj doma zazvoní policista. Vyklube se z něj násilník, který chce, aby mu Charlie předal flash disk s důležitými daty. Charlie vůbec netuší o co jde, a než se stačí vzpamatovat, sedí připoutaný na židli a dívá se smrti do očí. Naštěstí ne dlouho, podaří se mu včas osvobodit. Jaké je jeho překvapení, když se později dozví, že útočník byl zavražděn, a jeho příbuzní po Charliem chtějí, aby pomohl najít vraha. Charlie Priest se zaplétá do případu, jehož kořeny sahají do období druhé světové války.

Mohlo by se zdát, že pro bývalého policistu je takové vyšetřování hračkou. Charlie má před sebou mnoho překážek. Jednou z nejtěžších a zároveň i nejzajímavějších, dá-li se to tak říct, je Charlieho disociativní porucha, kdy jeho vědomí nefunguje a on se ocitá mimo realitu. A jako naschvál se tak stane vždy, když řeší něco důležitého. Musím říct, že po všech policistech bojujících s démonem alkoholu nebo drog je Charlieho porucha docela vítanou změnou, a hlavně, něčím novým.

V příběhu mě zaujala válečná dějová linka. Jedná se o období konce války, kdy se sčítaly válečné zločiny a vycházelo najevo, co všechno nacisté spáchali. Nejprve mi nebylo jasné, jak se můžou dvě v podstatě nesourodé linie protnout, protože výslechy válečných zločinců mi nějak nekorespondovaly s Charlieho případem, o to víc jsem ve byla ve finále v šoku. Znáte ten pocit, když v míse hnětete přísady a ony se vám pomalu spojují v ucelený kus těsta? Takhle je to i s Jepicí. Jedná se o prvotinu spisovatele Jamese Hazela, podle mě se jedná o propracovaný a doslova vymazlený kousek, v němž si autor pohrál jak s charaktery hrdinů, tak i s reáliemi příběhu.
Charlie Priest se řadí mezi sympaťáky, má charisma a šarm, na mě působil jak gentleman ze staré školy.

Jepice má dost náročný, vrstevnatý, místy i záludný děj, přesto je znát, že ji James Hazel psal s nadšením a jistou lehkostí, máte pocit, že si s příběhem pohrával a nesmírně ho to bavilo.
Docela mě zajímá, co si na Charlieho vymyslel do příští knihy, už teď se na ni těším a jsem zvědavá.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

neděle 6. května 2018

KNIŽNÍ TIP TÝDNE: V úkrytu




Na román V úkrytu od Liz Nugent jsem slyšela samou chválu. Přistupovala jsem k němu tak nějak normálně, ne s velkým očekáváním, abych nebyla zbytečně zklamaná. Po přečtení můžu zvolat jedno velké WAAAUUUU!!!!!

Kniha je neskutečně čtivá hned od první stránky. Začíná vraždou. Znáte vraha, znáte oběť a pomalu se dostanete i k motivu. Příběh je vyprávěn třemi postavami. První je Lydia Fitzsimonsová. Žije s manželem a synem, ke štěstí jí však ještě něco chybí. V důsledku její touhy však dojde k oné vraždě, která zamává celou rodinou. Dalším vypravěčem je Karen, sestra oběti, a taky promlouvá Laurence, syn Lydie.

Autorka se přiblížila psychologickým románům Ruth Rendellové, napsala příběh promyšlený do posledního detailu. Nemá hluchá místa, napíná a šokuje, je plný zvratů. Za mě jedno velké plus a doporučení všem milovníkům psychothrillerů, kteří se nechají rádi napínat.