čtvrtek 16. listopadu 2017

Čarodějnice: Salem, 1692



Co mají společného Martha Carrierová, Elizabeth Caryová, Sarah Goodová nebo Sarah Osborneová? Právě tyto ženy byly obviněny z čarodějnictví. Vše se odehrálo v Salemu a právě tato vesnice v Nové Anglii se v 17. století stala místem, kde se strach z čarodějnictví šířil rychleji než mor nebo neštovice.

Když se mladé dívky začnou z ničeho nic třepat a svíjet v křečích, nevěstí to nic dobrého. V Salemu to rozvířilo dosud klidné vody této vesnice, aby o rok později několik lidi přišlo o život ve vykonstruovaných procesech, v nichž se obyvatelé Salemu obviňovali navzájem.
Kam taková hysterie může dojít, vypráví tato obsáhlá publikace renomované historičky Stacy Schiff.

I když anotace slibuje román, troufám si říct, že se jedná spíše o historický populárně naučný dokument. Čekala jsem strhující příběh plný akce a děje, místo toho jsem usedla do školní lavice a absolvovala adrenalinovou hodinu dějepisu, plnou zajímavých informací.
Čarodějnice: Salem, 1692 opravdu nejsou románem v klasickém slova smyslu. Chybí dialogy, přímá řeč, spíš máte pocit, že čtete pořádně tlustý, našlapaný policejní spis obsahující pikantní detaily ze života lidí v raném novověku, kam 17. století bezesporu patřilo.

Život v Nové Anglii si o problémy s čarodějnictvím přímo koledoval. Jeho obyvatelé byli vesměs puritáni, kteří do nové země připluli z Anglie, kde se báli o svou víru. Doufali, že v nové vlasti budou moci konat bohoslužby beze strachu, že jim v jejich víře bude někdo bránit.
Ponuré prostředí, neustálé modlitby a strach, to vše bylo skvělou živnou půdou pro vytváření mylných obrazů podnícených bujnou fantazií.

"V osamocených osadách žili obyvatelé Nové Anglie v potemnělých zakouřených domovech, osvětlovaných jen otevřeným ohněm, takže povětšině ve tmě, kde člověk slyší ostřeji, cítí vášnivěji, představuje si vše mnohem živěji."

Vlastně bylo velmi snadné svést všechno na čarodějnice. Nedojí vám kráva, onemocněly děti, přišli jste o peníze? Kdo za to může? Určitě ta sousedka odvedle, kterou tak nesnášíte a její mateřské znamínko na tváři vás přivádí k šílenství.
Lidé se nechali snadno zmanipulovat a  uvěřili tomu, čemu chtěli. Když policisté honili ženu podezřelou z čarodějnictví a ta před nimi prchla do křoví, z něhož vzápětí vyběhla vyplašená černá kočka, byli přesvědčeni, že se žena dokázala v kočku proměnit.
Tato davová hysterie se šířila jako lavina, aby zatemnila mysl obyčejných lidí natolik, že strach zvítězil nad rozumem.
Některé ženy byly sice zproštěny obvinění, ale cejch čarodějnice si nesly po zbytek života.

Čarodějnice: Salem, 1692 je knihou, kterou ocení milovníci historie. Autorka si na ní dala opravdu záležet, čtenářům poskytuje podrobné informace nejen o kultu čarodějnictví, ale nahlíží především do běžného života americké společnosti 17. století.
Na počátku knihy je seznam všech hlavních i vedlejších postav s jejich charakteristikou. Doporučuji záložku, protože se k němu budete v průběhu čtení hodně vracet, abyste si ujasnili, kdo je kdo. Nechybí ani podrobné vysvětlivky, které jsou chronologicky seřazeny podle kapitol na konci knihy. Osobně bych je přivítala spíše pod čarou, protože jsem takhle neustále listovala v knize, která je formátově i obsahově dost velká.
Naopak příjemný překvapením je obrazová příloha, která text doplňuje a podněcuje tak čtenářovu představivost.

Opravdu nečekejte román, ale napětím nabitý dokument o salemských čarodějnicích, který vás ohromí množstvím informací a detailů, o nichž jste určitě neměli ani tušení.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega)


Žádné komentáře:

Okomentovat