čtvrtek 31. srpna 2017

Louskání v srpnu



Dneska končí srpen a s ním i prázdniny.  K poslednímu dni v měsíci patří i pravidelné Louskání, z něhož můžete načerpat inspiraci pro podzimní měsíce. Už se těším na sychravé dny a večery, ke kterým knížka neodmyslitelně patří.

Zmizelý Další z řady skvělých psychothrillerů. Pro mě jako matku stejně starého kluka, po němž v knize pátrali, to bylo na jednu stranu těžké čtení, člověk si hned ledasco představuje... Každopádně po literární stránce napínavé a nervy drásající příběh. Recenze tady

Porodní bábou proti své vůli Pokračování knihy Porodní bába od řeky Hope, kterou jsem četla loni během těhotenství a moc se mi líbila. I tohle pokračování bylo hodně čtivé.

Léto s vůní čerstvého chleba I tahle knížka je pokračováním, první díl se jmenoval Ostrov s vůní čerstvého chleba, psala jsem na něj recenzi. Má lehce romantická duše zajásala, když vyšlo pokračování a já jej opět mohla recenzovat. Série s pekařkou Polly je pohodová, romatická i vtipná. 

Dívka v modrém plášti Zajímavý námět, dobře se četla. Pokud přiměje dnešní mladé k zamyšlení nad válkou, nad tím, co prožívali obyčejní lidé, je to jen dobře.

Spáčův hrad Zatím poslední novinka od Barbary Erskinové, kterou mám ráda. Opět dvě časové roviny, prolínání osudů a nejedno překvapení. Ale už to podle mě není ta stará Erskinová. Už to bylo zbytečně zdlouhavé, jedna postava byla až nesnesitelně agresivní, její linie byla podle mě dost přefouknutá :-). Ale vcelku se to dalo číst, na letní dny je to jako stvořené.

Slyším tě všude Wau... Tahle kniha měla neskutečně moc kladných reakcí, až se mi zdálo, že to není možné, aby to bylo tak skvělé. No, nelhaly. Víc v recenzi. Nikdy bych nevěřila, že romantika a sci-fi spolu můžou tak perfektně ladit. To musíte číst. 

Blackout Kniha sice vyjde až v říjnu, ale dostala jsem spolu s dalšími blogery možnost si ji přečíst s předstihem a napsat recenzi. Tohle vás dostane. Čtivé, akční, ale především znepokojivé. Co kdyby náhodou...?

Do vody Oou... byla jsem v rozpacích. Dívka ve vlaku mě dostala, ale tohle? Jako by to nepsala autorka. Přišlo mi to chaotické, objevuje se tam velké množství vypravěčů, kteří mě spíše mátli, ač mi to jindy nevadí.

Geniální přítelkyně. Příběh nového jména Dala jsem sérii šanci druhým dílem, ale... Jedno velké zklamání, Lilla je neskutečně nesympatická osoba, vypravěčka zase ukňouraná. Pořád se tam řeší milostné vztahy, celou knížku, nic mi to při čtení nedalo. Asi jsem, dle jiných nadšených reakcí, jediná, ale bohužel. Nesedlo mi to, snad se někomu z vás bude líbit víc.

Pojď sem, ať ti můžu dát pusu To je krásný, smutný příběh o rodině a tajemstvích. Je rozdělený do třech částí podle věku hlavní hrdinky, a mně se nejvíce líbila první část, kdy byla malá.

Pět amerických prezidentů, česká babička a já Zajímavý životopis zajímavé ženy. Čtivě napsaný. 

Bouřky. Příběh Karoliny Světlé a Jana Nerudy Číst tyhle dopisy je jako nahlížet do minulosti. Okouzlující stará čeština a milostné i přátelské vztahy, které se nemění v žádné době.

Po boku - Třiatřicet manželek našich premiérů Hodně zajímavé čtení o ženách premiérů. Zaujaly mě zejména osudy prvorepublikových manželek.

Tíha vesmíru Jedna z nejlepších YA romancí, které se mi dostaly do rukou. Citlivá, čtivá, zpracovává zajímavé téma. Nejsem cílová skupina, ale i tak jsem si čtení užila.

Co jsi to za matku To jsem přelouskala rychle, mám takový typ psychothrillerů ráda. Sice jsem v určitém okamžiku zjistila pointu, ale to vůbec nevadilo. Je to knížka, která bez reklamy zapadne, ale klidně by ji mohla mít, zasloužila by si ji.

Milostné dopisy slavných mužů 1 Krásné dopisy, to by člověk neřekl, jací to byli romantici, ti slavní chlápci. :) Jen mi chyběly souvislosti, komu dopisy patřily, kdo je psal, ne všichni jsou notoricky známí. Knihu můžete znát ze seriálu Sex ve městě, Carrie ji tam četla.

Purity Dneska jsem dočetla a musím na ni sepsat recenzi. Docela náročné čtení, hodně popisný děj, dost postav, všechny výrazné a silné. Moje první setkání s Jonathanem Franzenem. 



Tak to je pro srpen všechno, budu se těšit na konci září s novou náloží.

Kniholéto, srpen, den třicátý první

Poslední Kniholéto, poslední fotka. Heslo: Sbohem prázdniny. Děkuju Narcisce za báječný projekt. Bavilo mě skládat tématické kompozice a hrát si s knížkami. Tohle se fakt povedlo.
P. S. S Prokopovými jsem strávila střední školu, jsou, chudáci, kapku dobití.

středa 30. srpna 2017

Slyším tě všude



Pamatujete si na komedii Po čem ženy touží, v níž hlavní hrdina slyšel, co si myslí ženy? Umět naslouchat myšlenkám druhých lidí, to zní hodně lákavě. Právě toto téma je podstatou románu Slyším tě všude. Ten dělá čest svému jménu, v současné době je o něm opravdu slyšet všude, a to v dobrém slova smyslu.

Briddey Flanniganová a její snoubenec Trent se chystají na velký životní krok. Zásnuby. Místo prstenu podstoupí speciální zákrok zvaný EED, díky němuž budou schopni slyšet myšlenky toho druhého. Co to pro ně bude znamenat? Naprostou oddanost, odevzdání se jeden druhému, žádné tajemství. Dokážete si něco takového představit?

Po zákroku je všechno jinak. Briddey slyší myšlenky, nejsou však Trentovy. Jak se to mohlo stát? A co všechno z toho vyplyne? Začtěte se do tohoto románu a uvidíte sami. Buď ji přečtete, ani nebudete vědět jak, nebo si ji budete vychutnávat pomalu. Je to jen a jen na vás, já vám můžu jen říct, že vás čeká skvělý čtenářský zážitek. Já teda byla z knížky unešená, hotová, prostě paf, a to jsem zpočátku neměla extra velká očekávání. Vlastně jsem si vůbec nedokázala představit, o čem bude román, v němž se snoubí sci-fi a romantika.

Téma čtení myšlenek a telepatie je v knížce rozpracováno dost podrobně do detailů, takže všemu hezky porozumíte.
Děj je neskutečně návykový. Svěží, vtipný, s lehkostí psaný příběh vás vtáhne do děje. Při čtení jsem se musela několikrát dívat na informace o autorce, které je sedmdesát dva let. Ano, tahle dáma je ročník 1945. Vím, že věk dámy je neslušné prozrazovat, ale v případě Connie Willisové je to jen ku prospěchu. Ona totiž píše jako třicítka! Přišlo mi to, jako byste zkřížili Bridget Jonesovou /a jí podobné ztřeštěné hrdinky/ s Marťanem Andyho Weira. Tohle čtení je oddechové, zároveň neskutečně chytré. Dialogy hrdinů jsou jako ping pong, odrážejí se mezi nimi s neskutečnou lehkostí. Tam kde to má romanticky jiskřit, jiskří to, kde máte být jen trochu ve střehu, zjistíte, že samým napětím okusujete záložku. Ano, není tady nouze ani o napínavé scény. Já si oblíbila jednu, která se odehrává v knihovně a jako správná knihovnice si v hlavní roli představovala tu naši.

Kromě toho, že knížky je opravdu pořádný kus (krásných pět set stran, to my milovníci bichlí oceníme), má i dokonalou obálku, na kterou budete pořád sahat. Obrázek i kovový efekt přebalu ladí s příběhem.

Slyším tě všude je knížkou, která vás pobaví. Možná si, stejně jako já, položíte otázku, jestli je čtení myšlenek dobrá věc. Ruku na srdce, asi ne, zábavné by to bylo jen na chvíli. Nejenže bychom mnohdy slyšeli to, co ani slyšet nechceme, ale taky bychom se stali hlídačem vlastních myšlenek. Jen ať tenhle nápad zůstane teorií, o níž si můžeme přečíst v knížkách nebo ji sledovat ve filmu.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

Kniholéto, srpen, den třicátý

Předposlední Kniholéto a knižní duha. Tahle knížka je moje srdcovka, četla jsem ji asi třikrát a určitě ne naposledy. Je psaná mou oblíbenou formou v mailech, dopisech, SMS, prostě je hodně originální. Asi ji znáte v novém vydání jako S láskou, Rosie.

úterý 29. srpna 2017

pondělí 28. srpna 2017

Kniholéto, srpen, den dvacátý osmý

Já píši vám... To je téma dnešního Kniholéta. Romány v dopisech, mailech, denících, to já můžu hodně moc. 

sobota 26. srpna 2017

Kniholéto, srpen, den dvacátý šestý

Knížka a záložky. Mám vlastnoručně vyrobenou, obrázek je koláž z fotek s motivem čtení, ten mám tady  na blogu,  i jako úvodní fotku na FB profilu.

pátek 25. srpna 2017

čtvrtek 24. srpna 2017

Pečte chleba. Je to terapie, proti níž nemá krize šanci

Pamatujete si ještě na Polly z románu Ostrov s vůní čerstvého chleba, která po životní krizi opustila město a odjela na malý cornwallský ostrov, kde času vládne odliv a příliv? Začala tam péct chleba a díky své přátelské povaze se rychle začlenila mezi místní. Chtěli jste vědět, jak si Polly povede dál? Mám pro vás dobrou zprávu. Naše milá pekařka je zpátky. I se svým rozkošným papuchalkem Neilem a americkým přítelem Hucklem.


Pollyin život je jedna velká idylka. S Hucklem cukrují jako dvě hrdličky (pardon, vlastně tři, papuchalka Neila nelze vynechat) a pekárna si taky vede mimořádně dobře. Vůbec celý Mount Polbearne vypadá jako zalitý sluncem. Ale jak už to bývá, taková idylka nemá většinou dlouhého trvání. Paní Manseová, která pekárnu Polly pronajala, umírá a její hamižní příbuzní mají s podnikem jiné plány. Do městečka se navíc vrací Selina, vdova po charismatickém rybáři Tarniem, a nikdo neví proč. Ano, Tarnie je ten rybář, s nímž se Polly po příjezdu tak trochu zapletla. Na půvabnou pekařku čekají krušné časy. Znovu bude muset využít veškerý svůj důvtip, aby se odrazila ode dna a se šarmem sobě vlastním bojovala o své sny.


(Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Neoluxor)



Kniholéto, srpen, den dvacátý čtvrtý

Cesta k moři

pondělí 21. srpna 2017

Kniholéto, srpen, den dvacátý první

je tady s tématem "já věřím na víly." Nedávno jsem měla v rukou knížku o víle Amálce, ale zapomněla jsem ji vyfotit. Přemýšlela jsem a vybrala jinou vílu. Vílu smrti. Funebračku Blumovou není radno naštvat, nemuselo by to pro vás dopadnout dobře.


neděle 20. srpna 2017

Blackout


Výpadek elektřiny zažil každý z nás. Vyhozené pojistky, výpadek elektřiny po divoké bouři... Nikdy však netrval déle než pár hodin. Vlastně to, že si můžeme kdykoliv rozsvítit, dobít telefon nebo uvařit čaj, bereme jako samozřejmost. Co kdyby nás o tento výsadek moderní doby někdo připravil záměrně?

Spisovatel Marc Elsberg přichází s románem Blackout, v němž si na paškál bere právě toto téma. Hledáte neotřelý thriller, z něhož vás bude mrazit? Máte rádi katastrofické vize a rádi si kladete otázku "Co by se stalo, kdyby...? Pak je tahle knížka pro vás to pravé ořechové.

Právě panuje zima, když přestane fungovat elektřina. Na tom by nebylo nic divného, jenže výpadek postihl větší část Evropy a trvá dlouho. Nejde jen o to, že nesvítí světlo, lednička nemrazí a nehraje televize. Kvůli nefunkčním semaforům bourají auta, nefunguje topení, kolabuje průmysl. Jedná se o katastrofu, jejíž důsledky si jen stěží dokážeme představit. Nastává doslova a do písmene dominový efekt, vše se postupně hroutí.
Za problémem stojí hackerský útok, na který upozorní programátor Piero Manzano. Sám kdysi patřil mezi hackerskou špičku, takže moc dobře ví, o čem mluví. Věří mu pouze komisař Europolu Francois Bollard, ale jen do té doby, než se útočníci pokusí zaútočit přímo na Piera a hodit vinu na něj. Piero se s pomocí novinářky Laury Shannonové snaží dokázat svou nevinu a zároveň zachránit Evropu před naprostou katastrofou, jejíž důsledky by společnost vrátily kdesi na počátek bytí, což by asi nikdo z nás nechtěl, že?

I když se jedná o fikci, příběh je vystavěn na reálném základu. Výraz "blackout" znamená rozsáhlý výpadek elektřiny a v minulosti už postihl několik světových zemí. V knize je zmíněna i Česká republika, takže vám asi ztuhne úsměv na rtu a naskočí otázka: Může se to opravdu stát i nám?

Blackout je napsán velmi svižně a čtivě, celkové pojetí knihy mi připomínalo sledování filmu. Jednotlivé kapitoly postupně nastiňují, co se právě v jednotlivých postižených oblastech děje a co zažívají aktéři příběhu. Autor se nezaměřuje jen na hlavní představitele, prostor dává i vedlejším postavám. Vlastně mi tato koncepce připomněla romány Arthura Haileyho.

Blackout vyšel v roce 2012 a okamžitě se stal bestsellerem. Českým čtenářům se sice oficiálně představí až v říjnu, ale vy se můžete navnadit vesměs kladnými a nadšenými recenzemi už teď, a těšit se, že až se do knihy během sychravých podzimních dní začtete. Možná si stejně jako já uvědomíte, kolik zdánlivě nepodstatných věcí s elektřinou souvisí.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega)

Kniholéto, srpen, den dvacátý

Kniha a zvířecí mazlíček.

středa 16. srpna 2017

Kniholéto, srpen, den šestnáctý

Ostrovy. Kam jinam můžu zamířit než do milovaného Irska (nikdy jsem tam bohužel nebyla). Vybrala jsem mou oblíbenou spisovatelku Cathy Kelly.

úterý 15. srpna 2017

Kniholéto, srpen, den patnáctý

a hippies. Haha. Nemám žádnou knížku o nebo s hippies. Ale k nim vždy patřil nevázaný životní styl. Takže sex. A toho si hojně užívají hrdinové tohoto skvělého románu. Jen tak mimochodem, doporučil mi ho náš čtenář, jemuž je přes sedmdesát let. Byla jsem knížkou nadšená.

pondělí 14. srpna 2017

neděle 13. srpna 2017

sobota 12. srpna 2017

Kniholéto, srpen, den dvanáctý

a s ním téma "padá hvězda". Padá hvězda? To může evokovat jak splněná přání, tak i naději, že bude líp. A o tom jsou dnešní knížky.

pátek 11. srpna 2017

Kniholéto, srpen, den jedenáctý

a vzpomínka na dětství. To jsou pro mě jednoznačně Kluci, holky a Stodůlky. Četla jsem je opakovaně a je to na knížkách vidět.

středa 9. srpna 2017

Kniholéto, srpen, den devátý

Dnešní Kniholéto se nese ve víru tance. Hlavní hrdinkou této knihy je baletka, která těžce onemocní.

úterý 8. srpna 2017

pondělí 7. srpna 2017

Zmizelý


Když se stanete rodičem, musíte počítat s tím, že váš život už nebude jako dřív. Nervy budete mít stabilně na pochodu, náruč neustále připravenou k obejmutí. Občas vás bude svrbět ruka, ale vy jste přece člověk s nadhledem, který by šel pro pohlavek pěkně daleko. :-). A když se z vašeho rozkošného drobka vyklube permanentně nabroušený puberťák, nedomluvíte se s ním ani přes jeho oblíbený Messenger.

Stejné pocity zažívá i Claire, matka dvou synů. Zatímco Jake, ten starší, pubertou už prolezl a je jakžtakž v pohodě, mladší patnáctiletý Billy se v ní začal plácat a Claire se nestačí divit. Billy se baví s divnými týpky, sprejuje a všechno má tak nějak na háku. Když se rozhádá s rodiči, přespává u kamarádů. Jednoho dne opět takhle zmizí, ale Claire s manželem si z toho nedělají zpočátku těžkou hlavu. Však on se vrátí. Jenže Billy je pořád nezvěstný. Už víc než půl roku o něm rodina nemá žádnou zprávu a policie je taky bezradná.

Billyho zmizení má neblahý vliv na celou rodinu Wilkinsonových. Během několika měsíců se z jejich členů stávají trosky ploužící se po domě. Mezi všemi panuje napětí, mají problém spolu komunikovat. To, co rodinu drželo pohromadě, teď visí na velmi tenkých a křehkých nitkách důvěry. Jenže ta je momentálně hodně pochroumaná. Utrápená Claire navíc začne trpět záchvaty a nevědomě se ocitá na nejrůznějších místech. Podepsal na jejím stavu stres nebo jde o něco jiného?

Na knihu Zmizelý jsem se těšila. Oba předchozí romány C. L. Taylor jsem doslova zhltla. Obdivuju její schopnost vymyslet napínavou a hlavně důmyslnou zápletku. Knih, v nichž se pátrá po ztracených lidech je hodně, Zmizelý se řadí mezi ty, které vám utkví v paměti. Nejen pro to, jak moc je napínavá /ostatně jako většina thrillerů/, ale především pro autorčino pojetí. I když se jedná o vážné téma, o němž je těžké psát, mluvit i číst, C. L. Taylor ho čtenářům přibližuje s velkou dávkou lidskosti a emocí.
Přiznám se, nečetla se mi lehce. Mám stejně starého syna jako je Billy, a spolu s Claire jsem si uvědomovala, jak moc citlivé období v životě kluka to je. Představa, že bych prožívala něco podobného, mě děsila po celou dobu, co jsem knihu četla. A vlastně to tak je pořád, to my matky už  tak máme.

Každopádně se mi do rukou dostal další čtivý psychothriller.  U něj se autorce opět podařilo svést mě na falešnou stopu, jíž jsem se držela až do konce. Myslíte, že to je problém? Vůbec ne. Ten pocit, když zjistíte, že je všechno jinak, než jste si mysleli, je vždycky k nezaplacení.

Kromě základní dějové linie s kriminální zápletkou nabízí Zmizelý i velmi působivý náhled do života jedné běžné rodiny, takže zaujme široké spektrum čtenářů.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

Kniholéto, srpen, den sedmý

a oblíbený autor. Jéje, těch mám několik.

neděle 6. srpna 2017

Trojhra



Vztahový trojúhelník nemusí být nutně jen manželský. V jednom takovém se sešli ušlápnutá puťka Anička, sebevědomá Kamila a mezi nimi kroužící donchuán Sekáč Lancelot. Právě o nich vypráví kniha Trojhra.

Lancelot je zralý muž, jehož životem prošlo velké množství žen. Ve svém věku cítí, že už má volných vztahů dost a je na čase, aby se usadil. Osud mu do cesty přihrál Aničku, s níž si rozumí. Je tady velké ALE. Anička i přes to, že žije v nefunkčním manželství, není schopná od manžela odejít a dál snáší jeho agresi a slovní útoky . Lancelotova trpělivost není nekonečná. Do hry vstupuje atraktivní Kamila. Nemá žádné závazky, žije jen svou prací, a momentálně má chuť si užívat. Se kterou z nich čeká Lancelota štěstí, co myslíte?

Na novou knížku Blanky Hoškové jsem se těšila. Objevila jsem ji před pár lety úplnou náhodou, když jsem dostala šanci jednu její knížku recenzovat. Od té doby jsem přečetla všechno, co u Joty vydala. 
Trojhra je stejná, zároveň ale i trochu jiná než autorčiny ostatní romány. V první řadě je útlounká, čítá nějakých 140 stránek. Je sice tenčí, o to víc komornější a intimnější. Tak trochu se mi ale zdálo, že si autorka od svých postav drží odstup. Ani nemůžu říct, že by mi byla některá z hlavních postav sympatická. Sekáč Lancelot na mě působil vyčpěle, sebejistá Kamila by mě zřejmě udupala do země. A Anička? Kamilin pravý opak? Tu bych do té země nejraději zadupala já. :-). Po dočtení jsem si kladla otázku, jestli by knížce prospělo, kdyby ji autorka dějově obohatila, trochu "natáhla". Možná ano, pokud však rádi nad příběhem hloubáte, bude vám finální podoba stačit k tomu, abyste si sami spoustu věcí domýšleli.

Co nemůžu nikdy Blance Hoškové upřít, je čtivost. Cílovou skupinkou jejich knih jsou především ženy středního věku. Mnohé se v románech vidí, stejně jako jejich hrdinky prožívají citové krize, plácají se ve všednosti života a tajně sní o princi králi na bílém koni. Na druhou stranu - proč se trochu nezasnít, neutéct daleko od reality alespoň s knížkou.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota)


Kniholéto, srpen, den šestý

Vzhůru do nekonečna. No, tak to je teda sakra oříšek. Ale po chvilce přemýšlení to bylo jasné. Knihovna. Kvanta knih, pořád přibývají nové a nové, takže je to opravdu knižní nekonečno. A já jsem ráda, že můžu být součástí toho všeho. I když teď s malou pauzou. 

 

sobota 5. srpna 2017

Kniholéto, srpen, den pátý

a cesta do Španělska s Evitou. V téhle knize se Perónovi vydávají na diplomatickou misi právě do Španělska.

středa 2. srpna 2017

Kniholéto, srpen, den druhý

a s ním téma kniha vs film. Hodně knížek bylo zfilmováno, některé výborně, jiné méně zdařile. Osobně mám raději knihu, asi jako většina knihomolů, ráda se ale podívám i na film. Naprostou jedničkou co se týče filmových adaptací je pro mě Zelená míle, té nemám absolutně co vytknout. Viděla jsem ji asi milionkrát.

úterý 1. srpna 2017

Kniholéto, srpen, den první

Téma je TBR aneb co budu v srpnu číst. No, toho bude požehnaně. Některé věci tady ani nejsou, nemám je ještě u sebe.