neděle 23. dubna 2017

Vřeteno osudu



Román vypráví o životě Karla Jaromíra Erbena a představuje nám tohoto známého spisovatele a sběratele pohádek tak, jak ho neznáme. Příběh je vyprávěn z pohledu Erbena, o to víc je autentičtější a čtenář má tak pocit, že příběh prožívá spolu s ním. Erben byl především milující manžel a otec tří malých dcerušek. Svou rodinu miloval nadevše a neustále se trápil otázkou, zda jeho blízkým něco nehrozí. Tento strach nad ním visel celý život jako Damoklův meč.

Nejen osobní, ale především profesní život tohoto literáta je velmi zajímavý. Erben byl vlastencem, ale nikdy nepřekročil zákon, neúčastnil se rebelií, vždy žil v souladu se svým svědomím, byť byl někdy rozpolcený. Pro někoho ztělesnění ideálu hodného a klidného muže, pro jiné možná tak trochu srab.

Tak musím říct upřímně, že tahle knížka mě naprosto odvařila. Člověk by myslel, že se o klasikovi nedá psát tak, že by vám spadla čelist. Tak jo, dá, Vřeteno osudu je toho důkazem. Opravdu čtivá knížka, dala jsem ji za dva dny. Použiju-li hodně známé klišé - nemohla jsem se odtrhnout. Navíc jsem se o našem klasikovi dozvěděla spoustu nových informací. Vlastně bych tuhle knihu nejraději vrazila všem češtinářům do ruky jako  nezbytnou pomůcku do hodin literatury a zařadila ji i na seznam doporučené četby pro studenty.

Milujete-li českou literaturu a čtete rádi beletrizované životopisy, Vřeteno osudu vás bude bavit. Je to zároveň i svědectví přibližující bouřlivé revoluční období 40. let 19. století.

pátek 21. dubna 2017

Letní host



Anton Pavlovič Čechov byl proslulý ruský spisovatel. Co bychom mohli říct o jeho soukromí? Zažil osudovou lásku, poznal, co je pravé přátelství?

Anton Pavlovič Čechov a jeho početné příbuzenstvo tráví léto na Ukrajině, kde si pronajali letní byt u rodiny Lintvarjovových. Mezi ním a Zinajdou Lintvarjovovou, vzniká osobité pouto. Bohužel Zinajda je těžce nemocná a ví, že jí mnoho času již nezbývá.
Zinajda je lékařka. Praxi vykonávat nemůže, nemoc ji připravila o zrak. Jestli čekáte zatrpklou ženu žehrající na neblahý osud, jste vedle jako ta jedle ruská bříza. :-). Zinajdu lze považovat za takové sluníčko i zpovědní vrbu celé rodiny. Přilnul k ní i Anton Pavlovič, pro něhož se stala nejlepší přítelkyní. Jejich hovory jsou plné náznaků, jiskření a flirtování.

Zinajda si píše deník, v němž zaznamenává průběh letních dní prožitých po boku Čechovových. Obě početné rodiny spolu tráví mnoho času a prostřednictvím Zinajdiných zápisků tak nahlédneme do ruské společnosti na sklonku 19. století i do života mnohočlenné ruské rodiny.

O více než sto let později se Zinajdin deník dostává do rukou překladatelky Any, pro niž je překlad velkou výzvou. Dostala jej od majitelky londýnského nakladatelství Káti Kendallové, aniž by tušila, že její zadavatelka má ekonomické problémy. Deníku doslova propadá a její prioritou je nalezení tajemného Čechovova románu. Při pátrání se noří do hlubin Zinajdiny duše, přitom však zjistí, že je nakonec všechno možná úplně jinak.

Román Letní host mi učaroval svou nevšední atmosférou. Lehce rozvláčný deník i přes Zinajdin handicap vyzařoval pohodovou atmosféru líných letních dní. V příběhu vystupuje mnoho hrdinů s podobnými a tudíž snadno zaměnitelnými jmény, což může čtenáře mást. Alison Andersonová hned na začátku knihy poskytla jmenný rejstřík jednotlivých postav, v němž se snadno orientuje.
Zinajda je velmi rozvážná a přemýšlivá mladá dáma, její zápisky jsou plné myšlenek, které ve svých rozhovorech s Čechovem rozvíjí. I přes nádech smutku a zmaru nad tragickým Zinajdiným údělem je deník plný naděje i humoru. 

Zaujala mě i Anina linie, stejně jako osud Káti Kendallové a troufám si říct, že by si obě zasloužily samostatné romány, v nichž by autorka mohla jejich zajímavé dějové linky více rozvinout.

Román je prodchnut typickou atmosférou starého Ruska. Zároveň je plný něžné lásky i beznaděje dvou lidí, kteří spolu nemohou být tak jak by si přáli. A opět podotýkám - i když se z větší části jedná o autorčinu fantazii, určitě neodoláte a informace o Čechovovi si vyhledáte. :-)

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

středa 19. dubna 2017

Veselý rok v knihovně


Zjistila jsem, že naposledy jsem nějaké perličky vložila loni v lednu. No za ten rok se jich nemálo nasbíralo, takže můžu nabídnout docela pestrý výběr.


"Máte volného Hemingwaye - Na západní frontě klid?"

***
"Dobrý den, chtěl bych se u vás zeptat na ty kurzy.....eee...."
"Počítačové kurzy?"
"Ne, já jsem chtěl na ty kurzy...eee.. jo! Trénování paměti!"
***
"Moc se omlouvám, ale internet momentálně nejede."
"Aha... a volali jste opraváře?"
***
Dnešní prodlužování vypůjčených knih po telefonu: "Můžete mi, prosím, říct, co mám doma? Napíšu si to":
"Takže je to kniha Jáma a kyvadlo.."
"Jana a kyvadlo?"
***
Jeden náš čtenář šel vyzvednout knížky pro svou manželku, měla je u nás odložené. Když si je bral, říká: "Nevím, jestli mám být naštvaný nebo se bát. Žena si půjčila knihy Jak zabít manžela a Rok vdovou."
***
Přihlašuji nového čtenáře a proces končím se slovy: "Budete si u nás dneska něco půjčovat?"
"Ne, já jsem šel okolo vás a je pátek třináctého, tak jsem se přihlásil."
***
Loučení jednoho našeho čtenáře: "Tak děkuju, papa"
***
Čtenářka, které je 71 let, si chce půjčit Hry o trůny v knižním vydání. Vůbec jí nevadí, že první díl je půjčený, s nadšením bere i druhý: "To je tak hrubé? Týýýýýý vole."
***
"Nějakou knížku... najdete mi?"
"A co ráda čtete?"
"Něco pěkného."
***
"Máte od Nesba Půlnoční slunce a Krev na svahu?"
***
Kterak čtenáři nerozumí knihovnickému slangu:
"Knihu nemáme, ale podívám se, jestli není v dědinách".
"V čem?" diví se čtenářka :-))))
***
Čtenář po vyřešení problému s knížkou říká kolegyni: "Tak se nezlobte, že jsem vás zdržel...Běžte si udělat dobře, to je důležité, to za vás nikdo nezrobí!!" :-)))))))))
***
"Jednu knížku máte ještě doma..." ujišťuju se při vrácení knížek.
"Jojo, jednu zamilovanou...ze starého věku", přitakává čtenářka.
***
Mladá krásná slečna říká: "Ještě nikdy jsem nic nečetla a chtěla bych. Čím bych měla začít?"

***
"Máte Žítkovské paní?"
***
Dvakrát na téma Grey.
1. "Máte už ji? Můžu si ji objednat, i když ji ještě nemáte?"
2. "Chtěla jsem se zeptat na tu novou knížku, jestli už vyšla, jakéhosi Greye."
***
Z mého dnešního zástupu na dětském oddělení:
"Chci se zeptat, jestli máte... Dášeňka a Pinocchio."
"Dášeňka a Pinocchio? To mi nic neříká, ale podívám se do katalo...počkejte, myslíte DVĚ knížky. Dášeňka A Pinocchio."
"Ano, promiňte, asi jsem se špatně vyjádřila."
"Ne, promiňte vy, už mi to dneska nemyslí." :-D
***
"Další díly od Austenové máte?"
"Myslíte další její knihy?"
"Další nové díly od ní máte?"
***
Moje perlička: Čtenářka nám nadšeně líčí, jak si užila volno ve své domovině na Valašsku, ve Velkých Karlovicích. Píšu u toho lístek se jménem čtenáře, který si objednal jistou knížku. Na lístku se málem objevilo, že knížka je pro doktora Martina :-D
***
"Pane XY, měl jste Šváby?", ptá se kolegyně čtenáře.
***
Rozhovor s mladým studentem:
"Můžu si půjčit i čtyři knížky?"
"Můžete si půjčit kolik chcete. Takže máte čtyři knížky, nejsou povinná četba, chcete je tedy na dva měsíce?"
"Na dva měsíce? Tak to si jich vezmu osm."
Tetelím se blahem, že máme takové super mladé čtenáře a mezitím z mladíka vylezlo, že to má pro babičku, a že mu za to upeče dobrou buchtu.
***
Telefonát: "Prosím vás, můžete mi prodloužit knížky, přišla mi zpráva, že už se blíží konec." :)))
***
Dnešní kouzelný dotaz: "Dobrý den, půjčujete tady i knížky?" :)))


Tak to je vše, přátelé, alespoň pro nejbližší skoro tři roky. Jak jste možná z náznaků pochopili, užívám si mateřskou - prý - dovolenou. Ale jo, číst zvládám, takže to tak trochu sedí.

Na závěr něco, co mě pobavilo při třídění červené knihovny, která je u nás hojně půjčována.

Harry Potter s rodinou :-D





pondělí 17. dubna 2017

Zamilovaná hypnotizérka


Jak by se vám líbilo, kdyby vaše soukromí narušovala jiná osoba? Kdybyste se neustále třásli strachy, že máte v patách nevítaného návštěvníka? 

Ellen pracuje jako hypnoterapeutka. Ve své práci se potýká jak s úspěchy, tak i s předsudky, pro některé lidi je totiž její práce synonymem pro šarlatánství. V soukromí se jí daří skvěle. Seznámila se s Patrickem, sympatickým zeměměřičem. Patrick je vdovec vychovávající osmiletého syna. S Ellen tvoří harmonický pár, jemuž ke štěstí nic nechybí. Naopak – něco jim ve vztahu přebývá. Do jejich života neustále zasahuje Patrickova bývalá přítelkyně Saskia, která trpí utkvělou představou, že by se k ní měl její ex vrátit. Sleduje ho na každém kroku, posílá mu dopisy a dárky, objevuje se na místech, kam má zamilovaný pár zrovna namířeno. Dokonce navštěvuje Ellen pod falešným jménem jako klientka. Saskia je stalkerka jako vyšitá. Patrick s Ellen se snaží neodbytnou ženu ignorovat, ale jak dlouho to budou schopni vydržet? Hrozí nebezpečí i Patrickovu synovi, kterého Saskia vypiplala od plenek?

Název sice evokuje romantický zamilovaný příběh, ve skutečnosti se jedná o společenský román s psychologickými prvky, jenž si bere na paškál aktuální téma dnešní doby. Tím je stalking, jedno z největších nebezpečí mezilidských vztahů, jehož řešení je horký brambor pro současnou společnost.

Liane Moriarty ve svých pro mě vždycky skvělých románech zpracovává problémy vyplývající z rodinných vztahů. Ellen s Patrickem se musí vyrovnávat s narušením soukromí. Když se na příběh díváte z jejich pohledu, Saskiina vlezlost vás musí zákonitě štvát. Jenže autorka na věc nahlíží i očima stalkerky Saskie, aby odkryla pozadí jejího vztahu k Patrickovi. Najednou jste v rozpacích, nemá Saskie tak trochu nárok zůstat součástí života svého expřítele? Když se vžijete do její situace - o Patrickova synka se starala od malička a najednou od něj byla odtržena - nedluží jí něco? Na tohle neexistuje jednoznačná odpověď, obrázek a vlastní názor si musíte udělat sami.

Liane Moriarty považuji za jednu z nejlepších autorek současnosti a vždycky se těším na její novinku.

Slavík

        


Píše se rok 1995. Stará paní, které nezbývá už příliš času, dostává pozvánku na setkání válečných hrdinů. Proč by zrovna ona měla jet do Paříže? Se životem i smrtí je smířená. Minulost je pro ni uzavřená kapitola. Jenže když její syn objeví kufřík se záhadným jménem, jenž vůbec nezná, vrátí se jí všechny vzpomínky na dobu, kterou by nejraději vytěsnila z mysli…

V roce 1939 Francouzi ještě vůbec netuší, jak zlé časy na ně čekají. V malé zapadlé vesničce se Vianne loučí s manželem, který jej povolán do zbraně. Všichni myslí, že je to jen na pár měsíců. Vše se mění po kapitulaci Francie. Vianne s malou dcerkou Sophií musí snášet německého důstojníka, který se k nim nastěhoval. Další problém představuje mladší sestra Isabelle, která je horkokrevná a dřív mluví, než jedná. Mermomocí chce pomáhat v odboji, čímž ohrozí rodinu své sestry. Má jí za zlé, že je pasivní a nesnaží se zapojit do protiválečné činnosti. Vianne se snaží chránit to nejcennější, co má, svou dceru. Obě sestry jsou přesvědčeny o své pravdě, tvrdohlavost i složitá rodinná minulost jim brání uznat, že by ta druhá mohla být v právu. Válka si však nevybírá a oběti budou muset přinést obě dvě.

Nesmírně působivý příběh je výpravnou sondou do života obyčejných lidí, kteří byli nuceni snášet útrapy války a zároveň v sobě našli sílu bojovat i milovat. Námětem mi kniha připomínala román Jojo Moyes Dívka, jíž jsi tu zanechal.


Slavík je tedy pořádná bichle, trochu slabší jedince zvyklé na menší formáty může polekat :-). Nenechte se odradit, za přečtení opravdu stojí. Vlastně jsem si díky ní uvědomila, jak těžké to lidé za války měli. Hladověli, báli se, opravdu nevěděli dne ani hodiny. Dnešní běžné starosti jsou proti těm válečným malicherné. Na konci jsem se neubránila slzám a bylo mi líto, že už je konec. Kristin Hannah zpracovala nelehké téma opravdu s citem a napsala působivý román, na něhož je po přečtení těžké zapomenout.

pátek 14. dubna 2017

Fénix



Stovky let uplynuly od doby, kdy Eleanor, manželka prvního z Morlandů, porodila následovníky tohoto šlechtického rodu. Co se s Morlandy během několika století dělo, vyprávělo čtyřiatřicet dílů neobyčejné historické ságy.

Píše se rok 1931, na Morland se z Ameriky vrací Polly, která po smrti manžela hledá útěchu na rodném panství. Odkoupila jej od nevlastního bratra Jamese a snaží se pokračovat v rodinné tradici. I na londýnskou větev Morlandových autorka nezapomíná. Violet se zdá, že po smrti manžela, který předtím padl až na samé dno chudoby, už na ni nečeká nic dobrého. Její děti se snaží osamostatnit, což je u chlapců v pořádku, ale u dcery Charlotte ne. Dívka ze staré šlechtické rodiny přece poslušně čeká doma na ženicha a nepřísluší jí taková moderní vymoženost, jakou je práce. Charlotte se nevzdává a pomoc hledá u strýčka Olivera.
Morlandovi prožívají dobré i zlé časy, každopádně vždy dokáží zvednout hlavu a jít dál, vstříc novým dobám i zážitkům.


Já Morlandovy miluju, četla jsem všechny díly a nemůžu se nikdy dočkat pokračování. Čekání si krátím tak, že si čas od času Morlandy znovu přečtu. Aspoň vybrané díly. Kdysi jsem o prvním díle psala, bylo to někdy v roce 2008. Zmínila jsem tam, že jsem neměla ráda Eleanor, matku rodu. S odstupem několika let ji tak trochu chápu, neměla to moc jednoduché.

Tato sága mapuje pestré osudy tohoto rodu, zároveň je i kronikou Anglie, jejího vývoje od temného středověku, přes pokrokové "století páry" až po válečné útrapy první poloviny dvacátého století, kde taky prozatím končí. Doufám, že autorka ještě něco dopíše, ráda bych věděla, co se s Morlandovými stalo za druhé světové války. Od Cynthie Harrod-Eagles mám momentálně půjčenou knihu Sbohem, Piccadilly, která je prvním! dílem nové ságy, tak to má paní spisovatelka co dělat, aby to všechno stihla dopsat. :-)

Dneska je půst

... takže na oběd byly langoše. Stejně jsem je synátorovi slibovala už dlouho. Těsto je původně na pizzu, ale řadí se mezi ta univerzální. Výhodou je, že nemusí kynout, není v něm droždí. Já z něj dělám vše od pizzy, rohlíčků až po ony langoše.

Tak ať chutná i vám.



Zelený čtvrtek

... ten knižní, na Instagramu


úterý 11. dubna 2017

Holanďan, který nebloudí


Holandské řízky si pamatuju ze školní jídelny. Chutnaly mi. Mně ale chutnal i školní špenát, takže nevím, jak moc mě můžete brát vážně. ☺
Každopádně jsem na ně na pár let zapomněla, a dala si je až loni jako menu. Zase chutnaly, tak jsem se rozhodla zkusit je uvařit sama. A biju se do hlavy, že jsem je do rodinného jídelníčku nezařadila dřív. 
Recept tady

Jestli vás při čtení receptu svrbí ruka s kořením, vydržte a do směsi nesypejte nic víc, než co je psáno. Pepř a sůl úplně stačí, aby se nepřebila chuť masa v kombinaci se sýrem. 
Pokud se rádi matláte s těstem, užijete si to. 
Nejlepší jsou s bramborovou kaší, která se mi dneska moc nepovedla. Ujela mi ruka s mlékem, takže si v ní holanďani vesele plavčili. 

Dobrou chuť. ☺

neděle 9. dubna 2017

Nekynuté koláčky


Chtěla jsem něco upéct. Něco, s čím bych se moc nepárala a využila bych Heru, vlastní sestru másla. Strejček Google nabídl tohle. Rychlá příprava, možnost plnění čímkoliv ( u nás vyhrál mák) a tvarování dle vlastní fantazie.





Dobrou chuť při neděli. :-)

pondělí 3. dubna 2017

Lovec králíků


Zatímco policista Joona Linna trčí ve vězení, venku se dějí věci. Kdo uslyší v telefonu dětskou říkanku o deseti malých králíčcích, může si být jistý, že mu moc života už nezbývá.
Největší průšvih nastane, když je nalezen mrtvý švédský ministr zahraničí. Ale ministr není jedinou obětí záhadného vraha, mrtvol je víc a Joona dostává propustku právě proto, aby problém vyřešil.

Keplerovci se vrací po delší odmlce, kterou vyplnili mysteriózním thrillerem Playground. Někteří čtenáři jim toto dílo zazlívají, jiní, třeba já :-), jsou nadšení. Tím spíš jsme se všichni těšili na další díl ze série krimi příběhů s Joonou Linnou. Už jsme se báli, že detektivky budou pokračovat bez něj, naštěstí se do děje se vrátil s plnou parádou. S kolegyní Sagou má co do činění s vynalézavým vrahem.
Do děje se zaplétá i kuchař Rex, který řeší osobní problémy. Láhev alkoholu je mu bližší než všechno kolem. Jenže se musí postarat o pubertálního syna, jenž mu připravuje jedno překvapení za druhým. Možná si říkáte, co má nějaký kuchař společného s nekonvenčním vrahem, jehož poznávacím znamením je dětská říkanka o králíčcích. Jak už to v dobře propleteném příběhu chodí, budeme často lapat po dechu.

Geniální Keplerovci /já jim ani jinak říkat neumím/ vás do děje vtáhnou hned od počátku. Akce, napětí, a všudypřítomný strach dotvářejí autentickou atmosféru knihy. Joona se pořádně zapotí, protože vrah své oběti kosí obzvláště brutálním způsobem, navíc zpočátku jeho činy nemají logiku. Některé scény jsou obzvláště výživné, i otrlí mají co dělat, aby je skousli. 
Když už si myslíte, že jste spolu s charismatickým detektivem zločinu na stopě, nastává obrat o sto osmdesát stupňů, a vy stojíte zase na začátku.  

Kromě závažného zločinu se román zaobírá i osobním životem Joony. Nemusíte mít strach, pokud neznáte předchozí díly. Jak už to v sériích bývá, základní informace jsou shrnuty, aby se od nich odvíjely další osudy hrdinů. 

Setkala jsem se s názory, že se jedná o poměrně slabý díl série, já s tímto tvrzením nesouhlasím. Lovce králíků jsem četla se zatajeným dechem a jen těžko se od knížky odtrhávala. Máte rádi otevřené konce? Nesou naději, že se bude pokračovat. Lovec králíků právě takhle končí a já doufám, že jsou to přiotevřená vrátka k dalším případům, které na Joonu čekají. 

(Za recenzní e-book děkuji nakladatelství Host)


neděle 2. dubna 2017

Louskání v březnu


Tak jo, březen je fuč, zima snad definitivně taky, a já mám zase načtenou kupu knih.

Vánoční zázrak: Asi by se slušelo číst tuhle knížku o Vánocích, ale zase - proč si je nepřipomenout třeba právě v březnu? Jedná se o typický YA dívčí románek s romantickou zápletkou. Nepřináší nic, co by už nebylo napsáno, ale někdy si člověk potřebuje přečíst pořádnou oddechovku a připomenout si mládí. :-). Oceňuju téma /prodej živých vánočních stromků/ a grafické zpracování knihy.

Druhý život: Namlsala jsem se autorovou prvotinou Dřív než půjdu spát, která byla naprosto skvělá. Druhý život je taky výborný psychothriller, i když do jedničky má ještě trochu daleko. Hlavní hrdinka pátrá po okolnostech smrti své sestry. A zamotá se do takových věcí, jimiž ohrozí sebe i své nejbližší. Právě proto mi byla děsně nesympatická a tento fakt dával čtení zase jiný rozměr.

První konec: Další román ve stylu YA /jsem se nějak rozšoupla/. Katherine a Matthew se potkávají napříč stoletími, ale nikdy jim není dopřáno být spolu. Podaří se to tentokrát? V roce 2039? Tak to se mi líbilo hodně, i když jsem byla z určitých věcí trošku zmatená. Moc se těším na druhý díl.

Dívčí deníky Zdenky Kaizlové z let 1909-1919:  Na knížku jsem přišla úplnou náhodou  a jsem moc ráda, že se mi do rukou dostala. Mám ráda četbu deníků i období počátku 20. století, takže jsem si přišla na své. Jen mě mrzí, že na Databázi knih má nízké a negativní hodnocení. Pro mě je to velmi cenné svědectví o dobách dávno minulých. Nebýt takových deníků, nevíme o životě obyčejných /i těch "lepších"/ lidí nic zajímavého. Myslím, že autorky si daly opravdu velkou práci a udělaly ji precizně - viz podrobné vysvětlivky a rejstřík. 

Skryto v Paříži: Příběh Američanky, která žije v Paříži spoustu let. Osobní trable vyřeší svérázným způsobem - pronajme svůj dům svým krajanům. Bylo to opravdu francouzské, i když většina hrdinů pocházela z USA :-). Akorát emocí tam bylo na můj vkus až moc.

Maminka neříká pravdu: Tak to jsem přečetla ani nevím jak. Parádní zamotané klubko, které se pomalu rozplétá. Super, tohoto autora chci číst dál, dostal mě už jeho předchozí román Vážka. 

Všichni jsme utkáni z hvězd: Rowan Coleman se zase pustila do závažného tématu, tentokrát je to smrt. Nečekaná, nevítaná, ale smířit se s ní musíme. Nad touhle knížkou pořád přemýšlím, i když jsem po ní přečetla spoustu dalších, tak se mi vryla pod kůži. Recenze tady

Postel, hospoda, kostel: Kniha rozhovorů s mediálně známým knězem Zbigniewem Czendlikem. Zjistíte, že Z. Czendlik je kněz, který je vlastně úplně normální. ☺Sympaťák se svéráznými názory. Dobře se to čte a nutí to i přemýšlet. 

Stalkeři: Mark vyšetřuje zmizení více než třiceti žen. Do vyšetřování se mu připlete sestra jedné z pohřešovaných. Jedná se o čtivou detektivku, zpočátku hodně napínavou, později už mi děj přišel až přehnaně akční. Přece jen jsem zvyklá na "klidnější" anglické detektivky. Uvidíme, co přinese druhý díl série.

Moje všechno: Hana se chystá rozejít s manželem, tento životní krok je přerušen mrtvicí, kterou Tom nečekaně dostane. Hodně emotivní román, ale neskutečně mi tady lezly na nervy vedlejší postavy.

SexyMamas: Matky matkám: Tři blogerky sepsaly své zkušenosti s mateřstvím. Víceméně jsem to jen přelítla a pořádně četla jen pár kapitol, které se mě aktuálně týkají. Líbila se mi grafická stránka knížky, nelíbilo se mi, že autorky ke čtenáři /v tomto případě ke čtenářce/ mluví v druhé osobě (Zkus, udělej, dávej). Nemám to ráda ani u receptů, připadám si jako neschopný blbeček. :-)

Kouzelné koláče: Hlavní hrdinka se po zklamání v manželství vrací do rodného městečka, kde jsou jí oporou matka a tety. Začne péct koláče, které jsou tak trochu kouzelné. Kouzelná byla i knížka, moc milé čtení, oddechové, romantické tak akorát, s nádechem magie. Podle všeho se jedná o první díl série, tak uvidíme co dál, některé věci totiž zůstaly nedořešené.

Čtenářský klub Jane Austenové: Několik žen a jeden! muž se jednou měsíčně setkávají nad knihami Jane Austenové. Rozebírají romány i sebe samotné. Tak tady jsem se tak nějak zklamala, čekala jsem něco jiného. Celé to bylo chaotické a zmatené, vůbec jsem nevěděla, kdo je vlastně vypravěč. V podstatě všichni dohromady a každý zvlášť :-D. Fakt nevím. 

Podstata zla: Hlavní hrdina odkrývá tajemství, které tíží jeho blízké i obyvatele malého horského městečka. Jenže píchl do vosího hnízda a to se někdy nevyplácí. Wau!!! Byla jsem nadšená a pořád si hledala volnou chvilku ke čtení. Líbil se mi autorův styl psaní, zdál se mi takový hipísácký. Tohle mi fakt sedlo a dokážu si to představit jako film. Už mám v merku i hlavního představitele, vážení producenti. Když jsem to četla, viděla jsem před sebou Ryana Reynoldse. :-) No a kdyby nemohl, tak by mi tam seděl i můj oblíbenec Michael Fassbender. Ale vážně, tuhle nekonveční detektivku fakt doporučuju.

Zloději zelených koní: Opět výborný Jiří Hájíček. Příběh hledače vltavínů, který své vášni obětuje všechno. Líbilo se mi, stejně jako všechno ostatní, co JH napsal. 

Lovec králíků: Joona je z vězení venku a musí chytit obzvláště záludného vraha. Keplerovci mě ještě nikdy nezklamali /ani mysteriózním dílem Playground/, na Joonu jsem byla fakt natěšená. Super, super, super. 

Eminy slzy: Příběh ženy, které manžel po xxx letech manželství připraví pořádné překvápko. Takové, jaké dostaly miliony žen na světě. Frnkl za jinou a pak se chtěl zas vrátit. No.... Tak to jsem spíše přelítla, jako oddechovka dobré, ale mně osobně tam něco vadilo.

Tři dámy na zhubnutí: Tři ženy se potkávají na kurzu hubnutí. Ve finále zjistí, že jsou pro ně důležité nejen úspěchy při redukci váhy, ale zejména nově vzniklé přátelství. Kdyby kila ubývala tak lehce jak jde čtení téhle knihy, bylo by na světě spokojených lidí... ☺ mám ráda tyhle romány o kamarádství, četlo se to samo. Více v recenzi.

Deník fejsbukové matky pokračuje: Jedničku jsem nečetla, ale nevadí. Pro mě vtipná jednohubka na odpoledne, která fakt pobavila. Netradiční, moderně pojatý deník jedné rodiny. 

Dívka o půlnoci: Výborná krimi ze severu Polska /Sopoty, Gdaňsk/. Miluju to tam, takže jsem moc těšila. Je to skvělý PPP - proklatě propletený příběh, v němž nechybí zápletka sahající daleko do minulosti i osobní příběh forenzní psycholožky Saši. A zase jedná o první díl série, takže se mám na co těšit. Jen u překladu mi vadily hovorové koncovky,  u kterých trpělo mé slezské ucho. A potom výrazy"ksichtokniha" a "Lord Vader". 

Kulka: Tak si představte, že vám při banálním rentgenu najdou kulku v krku. Caroline se to stalo, a její dosavadní život padá jako vratký domeček z karet. Zjišťuje, že jako tříletá byla adoptovaná poté, co její biologické rodiče někdo zastřelil. Caroline pátrá po dávných událostech, což se ale nelíbí vrahovi. Další ze skvělých krimi thrillerů, které se čtou samy a nejde se od nich odtrhnout.

No... březnová nálož byla dostatečně velká a snad vás inspiruje k výběru četby pro jarní dny.