středa 29. června 2016

Dárek na rozloučenou



Někdy toho na vás život navalí docela dost. Dokážete to unést nebo se pod tou tíhou svalíte na zem a snažíte se to nějak přečkat? Melissa, stejně jako štěstí ve známé písničce, stojí na rozcestí a neví, kam se vydat. 

Čekají na ni nelehká životní rozhodnutí v soukromém i pracovním životě. Snoubenec ji požádal o ruku ve chvíli, kdy Melissa uvažuje o rozchodu. V té době také získává nabídku lepší práce. Aby toho nebylo málo, kontaktuje ji právník. Melisse předává dárek, který pro ni připravila její matka v době, kdy umírala na rakovinu. Deník je plný receptů, rad a vzpomínek na společné chvíle, kterých bylo tak málo. Melisse bylo teprve osm let, když maminka zemřela. Když se začte do deníku, vzpomínky začnou naskakovat samy. Prostřednictvím emotivního čtení Melissa poznává svou matku, sleduje boj se zákeřnou nemocí a zjišťuje, že jí deník zásadním způsobem mění život. Přehodnotí Melissa své rozhodnutí ohledně svatby?

Příběh je vyprávěn z pohledu Melissy i jejího otce a matky. I když je příběh smutný a velmi emotivní, nechybí v něm optimismus. V ději se střídají časové roviny - současnost a minulost. Poznáváme tak i Melissinu matku, bohužel v době, kdy je už nemoc v rozpuku a jí nezbývá moc času, který by mohla se svou holčičkou strávit. Své city vkládá do deníku, který pro dcerku píše. Je z něj poznat, jak moc je zoufalá, ale zároveň i statečná.

Současnost mapuje osudy už dospělé Melissy a jejího otce. I on si po smrti milované ženy prošel peklem. Snaží se dát do pořádku vlastní milostný život. Čeká i na něj ještě ta pravá láska?

Jak se vyrovnat s tragickou ztrátou? Je smrt tak všemocná, že dokáže přetrnout pouto mezi matkou a dcerou? A jak je to vlastně s genetikou? Může Melissa onemocnět stejně jako její maminka? O tom všem vypráví tento dojemný a křehký román. Možná u něj uroníte slzu, určitě vás ale přesvědčí o tom, jak pevná je vazba mezi rodiči a dětmi.

čtvrtek 23. června 2016

Nejmenuji se Miriam


Jak dlouho je člověk schopný udržet tajemství, které ho tíží bezmála sedmdesát let? Miriam si myslela, že si to své odnese až do hrobu.
"Nejmenuji se  Miriam" - to je věta, jíž řekne rodině při oslavě svých pětaosmdesátých narozenin.
Kým tedy je? Židovskou dívkou, která přežila útrapy války? Nebo někým, jehož identita je pro společnost nepřijatelná?

Pravé jméno Miriam je Malika. Po otci napůl Romka, která v dětství utrpěla největší šok svého života. Jako malá holčička byla spolu se svým bratrem a sestřenicí násilně odtržená od rodiny a odvezena do dětského domova. Když se děti posléze dostaly do koncentračního tábora, netušily, že jejich utrpení bude ještě větší než by si dokázaly představit. Malika bezmocně sleduje, jak její bratr umírá následkem nelidských pokusů, které páchal Mengele na dětech. 
Když má možnost obléct si šaty po zemřelé židovské dívce Miriam, váhá snad jen onu pomyslnou minutu...
Na rozdíl od svých blízkých Malika, nyní už Miriam přežije Osvětim i Ravensbrück. S pomocí Červeného kříže se dostává do Švédska, kde pod identitou své židovské zachránkyně může začít nový život. S pomocí Hanny, která se jí ujala, se učí orientovat ve společnosti, vdá se za hodného muže, vychovává syna. 
Jenže po celou tu dobu Miriam tíží tajemství, které nemůže nikomu říct, a pak i ten sebelepší život chutná jako trpké ovoce.
Jak rozseknout složitý gordický uzel? Nechat si tajemství pro sebe nebo jej vykřičet do celého světa?
Před Miriam leží nejtěžší rozhodnutí jejího života. Miriam je schopná svěřit se pouze své vnučce. Odhaluje minulost, otevírá svou nejtemnější a zároveň i nejtajemnější třináctou komnatu.

Román Nejmenuji se Miriam je velmi emotivní výpovědí ženy, která v životě prožila peklo. Můžeme namítnout, že knih o holocaustu, koncentračních táborech a druhé světové válce je až příliš. Není. Čím delší čas uplyne, tím víc vzpomínky vyblednou. Nebudou pamětníci, aby vyprávěli, hrůza a děs, který tehdy prožívali, bude v očích současníků slábnout.

Tahle knížka je jiná v tom, že hrdinka není Židovka, ale Romka. Nejen dnes, ale i v minulosti, měli Romové pověst, která jim příliš nelichotila. V táborech byli ti nejposlednější z posledních. Miriam si myslela, že po válce bude mít s novou identitou klid, ale neustále ji pronásledoval stín minulosti a cejch v podobě pravé národnosti.

Až se usadíte do pohodlného křesla a začtete se do neskutečně syrové výpovědi, bude vám možná úzko. 
Byť je příběh smyšlený, je vystavěn na reálných základech, díky nimž pocítíte stejnou hrůzu, jakou prožívala Miriam i miliony ostatních, kteří si prošli peklem koncentračních táborů.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)





středa 22. června 2016

Adele

                                   

Učarovala vám tahle nekonvenční Angličanka? Mně ano. Když jsem ji slyšela zpívat, nevěřila jsem, že ten neuvěřitelně syrový hlas může vycházet z tak mladé dívky.

Kombinace neobvyklého hlasu, mládí, houževnatosti a píle udělala z obyčejné holky hvězdu světového formátu. Udivuje vás, že o Adele vyšla životopisná kniha, byť ona sama ještě nepřekročila ani třicítku? Začtěte se a budete překvapeni, kolik toho talentovaná zpěvačka za "pár let" dokázala.

Jak už to u biografií bývá, začíná se dětstvím. Adele vyrůstala pouze s matkou v Tottenhamu, v severním Londýně. Studovala zpěv na známé hudební škole. Od mládí si sama skládá hudbu i píše texty, které jsou inspirovány jejím milostným životem. Adele prožila vztah s bisexuálem, což ve velké míře ovlivnilo její tvorbu. 

Když se jí podařilo prorazit v tvrdém světě showbyznysu, v žádném případě se nestala loutkou. Zůstala sama sebou, zachovala si svůj lehce vulgární smysl pro humor. Jako stín ji neustále provázel dým z cigaret. Adele se taky nebála přiznat, že její vztah k alkoholu je víc než kladný. Zdá se vám, že takových hudebních hvězd už tady bylo hodně a ne vždy skončily dobře? Adele mezi ně nepatří. Dokázala se poprat s nemocí hlasivek, poznala svou velkou lásku, producenta Simona Koneckiho, se kterým má syna, a svůj comeback završila Oscarem a Zlatým globem, jenž získala za filmovou píseň Skyfall, což je single k zatím poslední bondovce. 

Kniha se z velké části zaměřuje na produkci této zpěvačky, autor podrobně mapuje její alba 19, 21 a 25. Jednotlivým písním věnuje velkou pozornost, rozebírá jejich texty.
Zároveň líčí zpěvačku jako obyčejnou holku "od vedle", která odmítá řešit svá kila, upřímně mluví o rodině a dokáže si udělat legraci i sama ze sebe. Přesvědčí vás o tom autentické citáty, které Adele během své kariéry pronesla. Doplňují biografii a dokážou vám, že tahle mladá talentovaná zpěvačka je zároveň i velmi zábavná, otevřená a přímočará.

Biografie mladé zpěvačky by neměla uniknout všem jejím fanouškům. 
Čtěte, poslouchejte, zpívejte.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

středa 8. června 2016

Na břehu jezera

                                    



Maddie je vdaná za Ellise, syna bohatých rodičů. Ti se synovou volbou nejsou příliš spokojení. Mladý pár jim ani příliš šancí nedává, veškerý čas tráví s nejlepším kamarádem Hankem a lahví dobrého moku. Právě alkohol stojí za ostudou, kterou si mladí manželé uříznou na silvestrovském večírku roku 1944. Rozlícený otec jim poté zarazí přísun pravidelné apanáže.

Ellis s Hankem se rozhodnou odjet do Skotska, kde chce Ellis ulovit lochnesskou příšeru a dokázat tak otci, že je hoden jeho přízně. Starý plukovník se o totéž pokoušel již před lety, ale neuspěl. Maddie se cesta moc nezamlouvá, ale odjede taky.

Ve Skotsku na všechny čekají krušné chvíle. Vesničané nejsou příliš vstřícní vůči cizincům a navíc zuří válka. Potraviny jsou na příděl, což Ellis ani Hank nedokážou pochopit a myslí si, že pro ně bude připravený servis se vším všudy. Změny pociťuje i Maddie. Až v daleké cizině si uvědomí, že její manželství není tak idylické, jak si myslela a na svého muže se poprvé podívá jinýma očima, aby zjistila, že žije s cizincem, který si ji vlastně vůbec neváží.

Tak tenhle román jsem si toužila přečíst především proto, že se odehrává ve Skotsku. Drsný sever miluju! Měla jsem trochu obavy z lochnessky, říkala jsem si, aby z knížky nebyla náhodou druhá Bílá velryba. Naštěstí převažuje osobní příběh Maddie.

Příběh je vyprávěn ich formou, právě z pohledu Maddie, která si v knize projde pořádnou proměnou. Z trochu nafoukané, pořád lehce ovíněné dámičky se stává holka do nepohody, která se naučí uklízet a postarat sama o sebe.

Drsná skotská vysočina, svérázní vesničané a neustálý strach ze smrti... Najde se prostor i pro lásku?

Román Na břehu jezera je velmi půvabný, čtivý. Já jsem byla velmi mile překvapená. Vím, že autorka napsala i knihu Voda pro slony /tu jsem ještě nečetla, ale film jsem viděla/.
Moc ráda bych si od ní přečetla i něco dalšího.

Klasika na moderní způsob





William Shakespeare a jeho nesmrtelné divadelní hry plné lásky a vášně jsou inspirací pro mnohá literární díla i v dnešní době. Georgina Guthrie napsala svěží sexy milostnou sérii, ve které je starého dobrého Williama víc než dost, a přitom vás bude bavit.

Ona je krásná studentka, chystající se na poslední semestr vysoké školy. On je asistent profesora literatury a právě připravuje kurz, ve kterém bude přednášet o Shakespearovi. Aubrey a Daniel, seznamte se.

Aubrey kromě studia pracuje v kanceláři děkana školy. Obojí ji baví. Když zjistí, že si může zapsat i kurz, v němž bude studovat díla svého oblíbeného klasika, je nadšená.

Jestliže čekáte, že mezi Aubrey a Danielem přeskočí ona pověstná jiskra, máte pravdu.

Bohužel, lásce mezi studentkou a jejím vyučujícím přáno není. Daniel je navíc synem děkana, pro něhož Audrey pracuje, což situaci ještě víc ztěžuje. Oba musí svůj vztah skrývat před celým světem, alespoň do doby než skončí semestr. Přežije počínající milostný vztah zkoušku ohněm?

První díl série Láska podle Shakespeara nese název Daniel & Aubrey. Děj je zasazen do univerzitního kampusu kanadské univerzity.

Zdálo by se, že stokrát omílané téma nepřípustného milostného vzplanutí mezi studentkou a učitelem by mohlo být považováno za nudné. Georgina Guthrie mu vdechla atraktivitu tím, že ho prošpikovala nesmrtelným klasikem. Shakespearovy citáty uvozují každou kapitolu, a to, s jakou lehkostí si je mezi sebou Aubrey s Danielem přehazují, vás přinutí do některé z her alespoň nahlédnout.

Marná touhy snaha je název románu, jimž půvabná moderní romance pokračuje. Aubrey pomalu odpočítává dny, které zbývají do konce semestru. Konečně pak nebude muset skrývat svou lásku k Danielovi. Pro oba je to velmi těžké období, při hodinách nesmí dát najevo jakýkoliv projev citu, který by mohl vzbudit podezření. Byť jsou ve spojení skrz maily a textové zprávy - zaplať pánbůh za moderní technologie, je to pořád málo. Situace se vyhrotí, když Aubrey zjistí, že jedna ze spolužaček zná jejich tajemství a mohla by tak oba snadno zkompromitovat.

Také druhý díl řeší problémy, kterým musí mladí milenci čelit. Když se podíváte na to, jak jsou obě knihy rozsáhlé (více než 400 stran), zákonitě vás napadá, že to snad ani není možné popsat. Autorčino vyprávění plyne pozvolna, je hodně podrobné. Píše však velmi čtivě, než se nadějete, jste na konci. V obou knihách je příběh vyprávěn z pohledu Aubrey, pár kapitol z pohledu Daniela.

Sice je mi už o pár let víc než hlavním hrdinům, ale s chutí jsem si přečetla jejich příběh. Líbilo se mi, jak mistrně Georgina Guthrie “propašovala” Shakespeara do děje a přiblížila ho tak další generaci.


(Za recenzní e-booky děkují knihkupectví Neoluxor)

sobota 4. června 2016

Manželský sex

                                                   Manželský sex
Tak si představte, že máte krásný, fungující vztah, který trvá více než dvacet let. Krása, že? Pokud se to někomu podaří, je to v dnešní době skoro zázrak. 

Právě takový vztah mají manželé David a Blair. I po pětadvaceti letech  si mají co říct a taky jim funguje sex.
Je tohle možné? Vypadá to, že ano. David s manželkou se domluvili, že pokud by jeden z nich měl chuť začít si vztah s někým jiným, musí ho přivést domů. Takhle se snaží zabránit náhodným nevěrám a pokušení.
Celou dobu si ani jeden z nich na toto pravidlo nevzpomněl, až teď... David potká krásnou fotografku Jean, která na něj bez obalu vychrlí svou prosbu. Ráda by, aby se David stal na pár týdnů jejím milencem. O nic vážného by nešlo, jen několik milostných schůzek a pak Jean odjede pryč. 

Lákalo by vás takové pokušení? A co David? Jak to tipujete u něj?

Po prvotním rezolutním NE! se David nakonec rozhodne, že do toho půjde. Bude to jednoduché. Jean představí Blair, padnou si do oka a všechno bude fajn. Vlastně úplně nejlepší by bylo, kdyby se k nim Blair přidala.
Velice odvážná varianta. Vymkne se z rukou nebo půjde vše podle plánu? 

Manželský sex je kniha, kterou byste možná přehlédli. Název evokuje populárně naučnou příručku, obálka je decentní... Ale stačí se začíst do anotace a je vám jasné, že něco takového jste ještě nečetli. Pokud mi chcete oponovat, zadržte. Máte pravdu, románů nabitých erotikou je jako hub po dešti. Jenže tenhle je v něčem výjimečný. Za prvé - napsal ho chlap. Takže máte pohled na sex konečně z druhé strany. 
Jak to vidí muži? Opravdu jsou takoví, že jdou okamžitě za každou sukní, která před nimi svůdně povlává?
Za druhé - knížka má jen něco málo přes dvě stě stran. Takže je vám jasné, že sex nebude na každé druhé stránce, o to víc ve vás bude hlodat myšlenka, jak je vlastně popsán. A opět končíme u chlapa - moc mě zajímalo, jaké budou sexuální scény právě z pohledu muže.

Musím říct, že jsem byla mile překvapená tím, jak skvěle Jesse Kornbluth píše. Hlavního hrdinu neidealizuje, naopak více plusů má Blair, i když ji vlastně až tak pořádně nepoznáme. A sex? O něm se musí umět psát, aby scény nevyznívaly spíše lacině a směšně. A autor se tohoto zhostil se ctí a šarmem mužům blízkým. Scény, kdy se hrdinové oddávají sexu, jiskří, přitom neztrácejí vkus, zároveň mají punc tajemna, takže je na vás, co si ještě domyslíte. Vlastně mě napadá, jestli Jesse Kornbluth neprožil něco podobného, tak věrně o tom dokáže psát.

Tenhle komorní román byl pro mě příjemným knižním zážitkem. Pálí vás dobré bydlo? Možná byste si Manželský sex měli přečíst. Jste ve vztahu maximálně spokojení? Začtěte se taky, ať se ujistíte, že to nechcete měnit. :-). 

P. S. Autor mě dostal hned první větou, ve chvíli, kdy David pozoruje čtoucí manželku: 

   "Nejkrásnější žena na světě je ta, která čte knihu."


(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)


pátek 3. června 2016

Létala jsem za sluncem

                                           

Afrika už od nepaměti láká, vábí a zároveň i trochu děsí. Exotika, horko a zvířata, která jen tak neuvidíte. Dobrodružství pod rozpáleným sluncem..
Tak přesně tohle můžete prožít, aniž byste vytáhli paty z domu. Stačí se začíst do knihy Létala jsem za sluncem a rázem můžete zažít Afriku, o jaké se vám ani nesnilo.

Beryl žije se svým otcem na farmě v Keni. Matka je opustila a to Beryl poznamenalo po zbytek života, byť byla celkově silnou osobností.
Zatímco její otec si pro ni přál jiný život, ona byla nejšťastnější v přírodě, mezi domorodými kamarády. Být za dámu? Nikdy.

Rodinná farma je však na pokraji krachu. Otec ji chce prodat a odstěhovat se. Beryl to těžce nese. Chce zůstat nablízku své milované divočině, proto přijímá nabídku k sňatku od nového souseda, velmi atraktivního muže. Beryl, byť je nespoutaná, ve věcech lásky nemá žádné zkušenosti. S manželem si nerozumí, překážkou je nejen jeho náklonnost k alkoholu, ale také touha mladé ženy po samostatnosti. 

Beryl se vzepře zažitým konvencím a opustí manžela. Plní si svůj velký sen - získává licenci k trénování koní. Opět na ni čeká láska - zamiluje se do Denyse Finch Hattona, jenž je přítelem proslulé baronky Blixenové. 

Beryl nemá jednoduchý život. Složité rodinné a milostné vztahy a její hrdá a bojovná povaha jí dávají pořádně zabrat. Co by měla dělat? Od všeho utéct? 
Nevzdat se, bojovat, vzdorovat. Tím se Beryl řídí, když si plní další sen... Přeletět Atlantik. 
Najde její nepokojná duše klid vysoko v oblacích? Daleko od všeho a všech? 

Román Létala jsem za sluncem velmi poutavě zpracovává osud Beryl Markhamové, neobyčejné ženy, která celým srdcem propadla africké divočině a létání.
Já sama jsem o ní doposud neměla ani potuchy, nebýt této knihy. Zaujala mě nejen hlavní postava, ale také reálie žhavé Afriky a hlavně doba 20. let 20. století, ve které se příběh odehrává.
Beryl je postavou, kterou budete zároveň obdivovat jakož i nechápat.
Ale právě tato rozporuplnost ji činí velmi zajímavou a atraktivní.

V knize vystupuje velké množství vedlejších postav, z  nichž nejvíce vynikají baronka Blixenová a její milenec Denys Finch Hatton. Pokud vám právě blesklo hlavou, že jste ta jména už někdy slyšeli, pak si určitě připomenete nezapomenutelný příběh Vzpomínky na Afriku, který napsala Karen Blixenová. Její osobu ve filmovém zpracování ztvárnila Meryl Streep.

Velmi čtivý román vám opět rozšíří obzory - na rovinu - kdo z vás o Beryl Markhamové slyšel? Já tedy ne a jsem ráda, že jsem opět mohla, díky skvělé životopisné řadě knih nakladatelství Metafora, získat nové informace. Opět chválím úžasnou obálku knihy, která vás okouzlí.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora)

Romance, která není tuctová


Říkáte si stejně jako já, že jste už dlouho nečetli historickou romanci? Takovou, která by vás nadopovala tou správnou dávkou romantiky, ale přesto nebyla tuctová? Zkuste Panství Edenbrooke.



Sedmnáctiletá Marianne Daventryová žije s ráznou babičkou v lázeňském městě Bath. Marianne je tichá dívka, i když poněkud tvrdohlavá, což jí ztěžuje postavení ve společnosti, v níž se od mladých dam očekává především poslušnost a oddanost. Ona sama čelí nezvanému, až příliš dotěrnému nápadníkovi, proto vítá možnost odjet na venkovské panství Edenbrooke. Momentálně tam pobývá její dvojče, sestra Cecily. Marianne se na ni těší a radost jí nezkalí ani babiččin příkaz, aby se na Edenbrooke naučila způsobům hodných dámy, jinak se nedočká dědictví.

Ještě než se Marianne na venkov dostane, kočár, v němž jede se služebnou Betsy, přepadne lupič. Rozrušená Marianne se v blízkém hostinci snaží vyhledat pomoc. Setkává se mladým mužem, který na ni nezapůsobí právě nejlépe. A co teprve až zjistí,že oním protivou není nikdo jiný než Phillip, syn její hostitelky…

Čekáte romantiku? Máte ji mít v té nejčistší podobě. Marianne se do Phillipa zamiluje, i když si to nechce přiznat. Navíc je tady její sestra Cecily, která si ho má brát. Komplikací tedy máme víc než dost. Marianne si v milostných vztazích neví rady, je nesmělá, nezkušená a naivní. Její cesta za štěstím nebude snadná, o to víc si ji užijte vy, čtenáři.

Julianne Donaldson napsala historickou romanci, jež má kořeny ve staré dobré Jane Austenové. A tu my romantici tolik milujeme. Máte-li ji načtenou, možná vám Panství Edenbrooke připomene její knihy. Možná najdete jistou podobnost mezi Phillipem a panem Darcym. V každém případě si přečtete historickou romanci, která je velice osvěžující a nechybí v ní ani pár humorných scén.

Byla jsem velmi překvapená, když jsem zjistila, že autorka pochází z USA. Považte - Američanka, která píše o staré dobré Anglii. Trochu drzost, že?
Nebojte se, vůbec nic nepoznáte. Julianne Donaldson perfektně vystihla atmosféru anglického venkova georgiánské Anglie.

Nařaste krinolíny, načechrejte lokny, nechte zapřáhnout kočár. Jane Austenová je zpátky a s ní i doba smluvených sňatků, tanečních slavností a pozvánek na odpolední čaj.

(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)