Kdy se vlastně stáváme dospělými? Je to v den, kdy držíme v rukou čerstvý občanský průkaz? Nebo je to individuální - někdo je dospělý v okamžiku, kdy se narodí a jiný nedospěje nikdy?
Takovou otázku si občas klademe všichni. A ptá se i Rory, která má za manžela známého herce. Ten se však celý život chová jako malý chlapec.
Blake byl pro Rory idolem už od mládí. Když zbožně koukala na zeď pokoje, kde měla pověšený jeho plakát, ani ve snu ji nenapadlo, že za pár let spolu budou sdílet své životy.
Ale i ta největší láska může časem dostat trhliny. Blakeovi se nedaří zakopnout o pořádnou roli a jeho žena se rozhodne nastoupit do práce na plný úvazek, aby rodině finančně pomohla.
Dokážete si představit, co to udělá s ješitným Blakem, až zjistí, že manželka bere další osud jejich rodiny do svých rukou?
Během jednoho roku se životy Turnerových otočí o 180 stupňů. Rory se rozkoukává v nové práci, kde si jen těžko zvyká na svéráznou nadřízenou, a zároveň musí skloubit domácnost se zaměstnáním. A Blake? Ten si raději sbalil kufry a opustil rodinu jako krysa potápějící se loď. A ještě má odvahu tvářit se ublíženě a čekat, že ho bude každý litovat.
Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Rory si sice sáhne na dno svých sil, zároveň ji tento drsný pád zocelil a ona konečně poznala, kdo je doopravdy dospělý.
Rory je vcelku sympatická hrdinka. Jen je v lecčems tak trochu naivní. Třeba ve vztahu ke svému muži, v němž měla až moc dlouho růžové brýle, které ne a ne spadnout. Přiznám se, že některé věci jsem moc nepochopila, třeba situaci s bytem, ve kterém Turnerovi žili. Také postav bylo v příběhu až moc, některé Roryiny kamarádky jsem si pořád pletla.
Celkově knihu hodnotím jako oddechové čtení s trochu vážnějším tématem. Ale bát se nemusíte, autorky příběhu dodaly i kapku lehkého humoru, u některých pasáží se od srdce zasmějete.
Hledáte-li prázdninové čtení román Jak být dospělá může být tou pravou volbou.
(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)
Žádné komentáře:
Okomentovat