čtvrtek 29. října 2015

Teď už tě vidím


Asi všichni bereme jako samozřejmost, že vidíme. Že by to mohlo být jinak si raději nepřipouštíme.
Nicole to štěstí nemá.  Trpí degenerativní oční nemocí, díky které do pár let přijde o zrak. Je vůbec člověk schopný připravit se na takovou prognózu? Přijmout ji a dělat, že se nic neděje?

Hrdinka autobiografického románu na to jde po svém. Rozhodne se, že kromě nejbližších příbuzných o své nemoci neřekne živé duši. A to taky dodrží.  Zároveň se vrhá do téměř šílených dobrodružství,  aby tak trochu obelstila osud.  Cestuje, studuje cirkusáckou školu a miluje toho, kdo se zrovna namane.


S postupem času je těžší udržet zdání, že je všechno v pořádku. Nicole sice žije tak, jako dřív, ale svou nemoc neošálí. Začíná to drobnými problémy, které zpočátku působí  roztomile, ale Nicole ztrpčují život. Jízda autem, čtení etiket v obchodě nebo nápisů je pro ni doslova noční můrou. Věčně naráží do nábytku i do lidí. Jak dlouho se to dá vydržet, aniž by se člověk prozradil?

Když Nicole potká Davida, se kterým se plánuje usadit, vyvstává otázka, co bude dál. Co jejich děti? Zdědí tuto nemoc po své  matce? A může těhotenství zhoršit Nicolin zdravotní stav?

Tahle knížka je až děsivě upřímná. Autorka a zároveň i hrdinka nám servíruje svůj osobní příběh bez příkras, zato s ohromnou dávkou humoru a sebeironie. Zároveň ukazuje, jak se slepota, byť "jen" částečná, stává i společenským problémem. Až při čtení jsem si uvědomila, jak je při vidění důležité zorné pole. Že když ho máme zúžené i z jen malé části, je to problém.


 Možná vám Nicole může připadat lehkomyslná a říkáte si, proč neposlouchá lékaře a nepřipravuje se na to, že jednou nic neuvidí. Ale ruku na srdce - kdo z nás ví předem, jak by se zachoval? Kdo by si nechtěl uchovat aspoň trochu volnosti než se začne po světě prohánět s bílou holí?
V rámci pracovního vzdělávání jsem měla možnost vyzkoušet si, jaké je to být nevidomá. A řeknu vám - smekám. Smekám klobouk před lidmi, kteří se musí v životě obejít bez jednoho ze základních smyslů.
Stejný obdiv patří i autorce románu Teď už tě vidím za odvahu a upřímnost, se kterou nám svůj životní příběh naservírovala.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Domino)

Žádné komentáře:

Okomentovat