pondělí 29. září 2014

Knižní jarmark

V pátek 12. září se na našem centrálním náměstí konal každoroční Knižní jarmark. Letos už podvacáté. Každý rok se těším, baví mě prodávat knížky. Už kdysi jsem několikrát o jarmarku psala.
Je to fajn akce, na které knihovna prodává vyřazené knížky za pár kaček, tedy "za babku".

Tento rok nám počasí  moc nepřálo. I tak se nám kolem stánku srocovali knihchtiví čtenáři a lovili a pátrali.
I moje srdce zaplesalo, když jsem zjistila, že si můžu pořídit další srdcovky do sbírky. Obě knížky jsem četla víc než dvakrát, obě se řadí mezi mé nejoblíbenější. A jsem moc ráda, že je můžu přivítat ve své knihovně :-)





Se(x)znam


Když se mi do rukou dostal do rukou román Se(x)znam, trochu jsem se bála, že to bude další knížka, která se jen pohodlně veze na vlně erotických románů. 
Ke čtení jsem si ji proto brala s menším despektem a svým oblíbeným - když se mi nebude líbit, sklapnu ji a vrátím.
Jo, to sedělo. Sklapla jsem ji a vrátila, ale teprve potom, co jsem ji celou přečetla a málem se u ní uchechtala k smrti.

Phoebe Hendersonová má něco po třicítce a vzpamatovává se z rozchodu. Načapala svého přítele v posteli s jinou. Už je to rok, ale Phoebe se přes to nemůže pořád dostat.
Ještěže má svoje skvělé přátele a taky..SE(X)ZNAM.
Phoebe se totiž rozhodla, že bylo dost truchlení. Během silvestrovského večírku si dá předsevzetí, a ne ledajaké. Naše hrdinka si napíše seznam deseti věcí, které by chtěla prožít v sexu. 
"Se(x)znam" zahrnuje takové věci jako je nečekaná rychlovka, sex na veřejnosti, anální sex, bondáž nebo výměna parterů. Vše, co si kdy Phoebe přála zažít, ale dosud se jí to nepovedlo. 
S kým si Phoebe užije všechen ten nezávazný sex ze svého seznamu? Hlásí se Oliver, její nejlepší kamarád už od střední školy. Ideální adept, kromě letitého přátelství jej s Phoebe nespojují žádné city. 
Phoebe si tedy může začít odškrtávat splněné položky...

Zdá se vám to odvážné? Skandální? Nepřípustné?
Tak to nečtěte :-).
Pokud berete sex s nadhledem a jste namlsaní přehršlí erotických knih, které se u nás vydávají, klidně po Se(x)znamu sáhněte.
I když se celá knížka kolem sexu točí, není to jen o něm. Humorný příběh třicátnice je psán formou deníkových záznamů jednoho roku.
Způsob, kterým je napsán, je přesně to pravé pro deníkové zápisky ve stylu Adriana Molea nebo Nicka Twispa - lehce přisprostlý, hovorový, hodně slangu, k téhle knížce se to fakt hodí.

U Se(x)znamu jsem se nasmála, Phoebe je krásně praštěná, používá skvělá přirovnání a její sexuální zážitky? Přečtěte si sami :-).


čtvrtek 18. září 2014

Pečený čaj

Pečené čaje jsou hitem už dlouho. Internetem kolují různé verze, které se dají upravit podle chuti a sortimentu každého konzumenta.

Tyhle čaje jsou skvělé, když venku řádí pořádná sibérie. A pokud si je okořeníte, máte vánoční atmosféru raz dva vytvořenou třeba v polovině září, jako já :-)

Letos jsem pečený čaj dělala poprvé. Doposud jsem měla tu čest ochutnat pečený čaj kupovaný, který byl úžasný, jenže drahý. Malá sklenička o obsahu 0,55 ml, která se sice dá zalít dvakrát, stála cca 30 Kč.

Dnes ráno nám v práci voněl domácí pečený čaj, který dělala naše šéfová. Byl jedním slovem úžasný (a ne proto, abych si šplhla :)), prostě krásně voněl a hřál.
Hned o pauze jsem letěla do obchodu koupit ovoce a odpoledne doma pekla.

Inspirovala jsem se receptem z webovek vareni.cz.

Na tomto receptu je skvělé, že si ho můžete upravit podle vlastní chuti a toho, jaké ovoce zrovna máte. Já dala hrušky, jablka, švestky a zavařené ostružiny.
Protože jsem "skořicová", nešetřila jsem kořením: perníková směs, skořice mletá i celá, kardamon, badyán a hřebíček.
Dále jsem na směs nasypala citronovou kůru, cukr krystal i vanilkový a přidala trochu medu.
Vše jsem měřila stejně jako král Já První ve známé pohádce - přiměřeně, přiměřeně.

Po upečení jsem směs nalila do skleniček, ještě předtím jsem dala pryč celou skořici, badyán a kardamon.


před pečením - hrudka nahoře je med :)

v troubě během pečení

ve skleničkách - po nalití musí být dnem vzhůru

směs čeká na zalití

pijeme :)



Moje výsledná směs chutná vánočně - jako perník.Je možné ji zalít více než jednou a pořádně si tak čaj užít. Třeba s dobrou knížkou :-)

P.S. Taková samozřejmost na konec - ovoce se dá vyjíst lžičkou, ale to je určitě každému jasné :)

pátek 5. září 2014

Sirotčinec slečny Peregrinové: Podivné město



Poté, co Jacob Portman v první části trilogie Sirotčinec slečny Peregrinové poznal podivné děti, je jeho život obrácen doslova naruby. Slečna Peregrinová se ocitá v nebezpečí, nedokáže se vymanit z ptačí podoby. Jacob se spolu s dětmi vydává do válečného Londýna plného bomb a různých nástrah, aby našli lék, který by slečnu Peregrinovou vyléčil.
Na své pouti potkávají zvláštní zvířata i další podivné děti, ocitají se v časových smyčkách. Jacob má možnost využít a dál rozvíjet své zvláštní nadání (dokáže vycítit netvory). Zároveň řeší i jiný zapeklitý problém, je zamilován do Emmy, dávné lásky svého dědečka.

Jelikož jsem už věděla, že nemám čekat žádnou duchařinu, nebyla jsem zklamaná. Sice od čtení prvního dílu uplynul už nějaký ten pátek, takže jsem musela pracně namáhat mozkové závity, abych si vybavila některé podrobnosti, ale nakonec jsem se do děje dostala docela snadno.
I tentokrát jsem měla problém knížku odložit. Pořád se něco děje, k tomu ty báječné fotky...no nečtěte to pak přes půlnoc, i když ráno musíte vstávat.
Podivné děti si zamilujete. Jejich fotky jsou na vnitřní straně obálky, takže jsem se na ně pořád koukala. 
Jak už to bývá, v každém kolektivu je někdo, kdo ostatním pije krev. Pro mě to byl Enoch, který mi nesedl díky svým pichlavým poznámkám.
Nejvíce mě pobavil mluvící pes s brýlemi a dýmkou :-). 

Čtení Podivného města jsem si užila skvěle. Ponurá atmosféra válečného Londýna celý příběh dokonale doplnila. 
Teď zbývá jen jedno - těšit se na třetí díl.

pondělí 1. září 2014

Den nepřečtených knih

Včera pořádali martinusáci oblíbenou akci - Den nepřečtených knih. Jako každý rok, je i letošní poslední prázdninový den vyhrazen knížkám, které jsme my, čtenáři, nestihli přečíst nebo dočíst.




Poprvé jsem se účastnila právě loni s knížkou Šarlatové písmeno.
Letos jsem sáhla po vánočním dárku z roku 2008. Tím je kniha, kterou napsala Flavia Leng.
Docela neznámá paní, chce se vám říct, její matkou však byla slavná spisovatelka Daphne du Maurieur, která se už léta řadí mezi mé oblíbené autory. Flavia Leng v ní oživuje vzpomínky na dětství po boku úspěšné, ale přesto plaché ženy.




Čtení téhle knihy jsem odkládala hlavně proto, že jsem si ji nechtěla hned "očíst". Jenže když máte pravidelný a stálý přísun dobrého čtiva, ani se nenadějete a zjistíte, že už uplynulo pěkných pár let a vy pořád nic. :-).
Takže jsem se do ní včera večer(!) pustila - dřív opravdu nebyl čas, a dala půlku.
Kniha Můj život s Daphne du Maurieur se čte lehce, takže to nebyl takový problém. Četla bych dýl, ale skončily nejen prázdniny, ale i má dovolená, a tak jsem nemohla ponocovat. Takže teď už budu jen dočítat a těšit se na příští ročník téhle báječné akce.

Morantologie



Hned dva důvody mě vedly k tomu, proč jsem s nadšením sáhla po Morantologii od známé anglické novinářky a televizní moderátorky Caitlin Moranové.
Tím prvním je Anglie. Tedy pardon, Velká Británie :-), kterou miluju už od studentských let. Fejetony, které se týkají mých oblíbených britských reálií, mám ráda už od doby, kdy mi Ježíšek nadělil všechny knížky Karla Kyncla. 

Autorka ve svých sloupcích píše o setkáních s osobnostmi britské kultury i politiky, přibližuje svůj soukromý rodinný život, který nebyl vždy jednoduchý. Caitlin Moranová totiž pochází z chudých poměrů a nebojí se o tom napsat.   
No a ten druhý? Kdysi jsem koketovala s novinařinou. Dokonce jsem absolvovala i pohovor v našich místních novinách, ale nakonec jsem se jakožto nepříliš průbojný člověk rozhodla pro mé vysněné povolání číslo jedna - (ano, je to půjčování knížek) :-). 

Na začátku se dozvíme, jak se Caitlin k novinařině dostala. V patnácti letech vyhrála cenu Mladý reportér roku deníku Observer, kam se následně vydává na pohovor. Sice se na něm trochu ztrapnila, ale získala možnost psát fejetony - s menšími i většími úspěchy, až se dostala k psaní recenzí na koncerty místních kapel.
Caitlin si ve svém životě prošla i bouřlivou etapou, kdy čtyři roky kouřila marihuanu, k čemuž se v knize přiznává  - samozřejmě vtipně a s nadhledem, takže máte pocit, že je to vlastně normální :-).
V současné době Caitlin Moranová vede běžný rodinný život po boku manžela a dvou dcer, které ve svých sloupcích s chutí zmiňuje. 

V dalších fejetonech se zabývá oblíbenými seriály Panství Downtown a Sherlock, na které napsala recenze.
Setkala se se spoustou zajímavých lidí: Paulem McCartneym, Keithem Richardsem nebo Lady Gaga, s kterou si pořádně zapařila. I o tom si přečtete v jednom ze sloupků Caitlin Moran.
Mně osobně se líbil ten, který byl věnován zpěvačce Amy Winehouse. Smála jsem se u fejetonu, v němž se Caitlin mění kvůli reportáži v trpaslíka ve hře World of warcraft, aby jí totálně propadla. A přemýšlela nad těmi texty, ve kterých si brala na paškál sociální systém nebo se v nich vracela do oblíbených míst svého dětství.

Celkově se mi knížka líbila. Jelikož jsem ji četla v době dovolené, neměla jsem moc času číst ji souvisle. 
To ale vůbec nevadí, protože fejetony jsou uzavřené, v textu se neztrácíte a knížku tak lze "dávkovat" po částech nebo ji prokládat jinou literaturou, máte-li ve zvyku číst více knih najednou.

(Za recenzní e-book děkuji nakladatelství Host)




Když hlava a srdce nejdou ruku v ruce


Grace Sheridanová má úspěšný rok. Nejenže získala roli v muzikálu na Broadwayi, stále žhavá je i její láska k “Briťákovi” - mladému anglickému herci, který slaví úspěchy v Hollywoodu. Vůbec nevadí, že je Jack o devět let mladší než Grace. A už vůbec nevadí to, že je dělí celá Amerika. V dnešní digitální době to není žádný problém. Takový sex po telefonu dokáže vztah okořenit a nabít obzvláště silnou energií. Zrzka má kolem sebe i pár dobrých přátel, kteří se ji snaží rozptýlit.
Vše, co Grace má, si musela vybojovat. Postavu, úspěch i lásku, a tak není divu, že o sobě talentovaná zrzka pořád pochybuje. Co když nebude svému kolouškovi Jackovi stačit? Je tak mladý a pořád při chuti. Ona má třiatřicet let, pro většinu žen je to čas akorát na vdavky a děti. Měla by se tomuto všeobecnému diktátu podřídit?



Zbytek recenze najdete na blogu knihkupectví Neoluxor: 

http://neoluxor.cz/blog/recenze/kdyz-hlava-a-srdce-nejdou-ruku-v-ruce--638/

(Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor)