úterý 17. září 2013

Churchillova sekretářka




Maggie Hopeová se sice narodila ve Velké Británii, po smrti rodičů však byla vychovávaná tetou v USA. Je nadanou matematičkou, chystá se nastoupit na doktorandské studium. Smrt babičky ji však zavádí do rodné vlasti. Maggie musí prodat dům, který zdědila.  Obchod se nezdaří, doba je zlá. Anglie vstupuje do války a Maggie, která se cítí být vlastenkou, chce být užitečná.  Uchází se o místo tajemníka Winstona Churchilla. Přesto, že je chytrá a neobyčejně inteligentní mladá žena, má smůlu. Taková místa jsou obsazována výhradně muži. Maggie nakonec získá práci díky svému kamarádovi. Nastoupí jako sekretářka v premiérově úřadu. Jednoho dne se jí do rukou dostane časopis, kde ji zaujme zdánlivě obyčejný inzerát. Matematička se v Maggie nezapře, všimne si, že v obrázku je zakódovaná šifra. Nebude snadné ji rozluštit.  Maggie se díky své aktivitě zaplete do spletitých sítí válečných vřav. Taky se dočká velkého překvapení, které se týká jejich rodičů a bude mít souvislost i s onou tajemnou šifrou.
Autorce, rozené Američance a relativně mladé ženě, která ve své knize čerpala ze zážitků skutečných Churchillových sekretářek, se podařilo věrně a autenticky vykreslit atmosféru válečného Londýna. A  taky čtenářům přiblížila ministerského předsedu Churchilla se všemi jeho vrtochy a náladami.
Trochu mi trvalo než jsem se zorientovala v postavách příběhu, je tam hodně vedlejších postav - ať už se jedná o přátele Maggie nebo různé špióny a agenty proplétající se celým románem. Jinak se mi knížka četla dobře, mám tuhle dobu navzdory válce ráda.

čtvrtek 12. září 2013

Arabská žena




Osmnáctiletá Dorota žije s matkou v malém polském městečku. Na oslavě svých osmnáctin se seznámí se sympatickým mladým mužem. Vše by bylo v pořádku, kdyby nápadník nebyl muslim. Pro katolické Polsko něco nemyslitelného. Dorota nedbá výhružek matky ani nepřející společnosti a Ahmeda si vezme za muže. Nic jiného jí ani nezbývá, se svým snoubencem otěhotněla.  Ahmed v Polsku nenachází uplatnění, rodina proto odjíždí do Lybie, kde chce začít lepší život.  V rodné zemi se z milujícího manžela stává despota a tyran, který se drží tradičních práv mužů. Dorota žije obklopená početným příbuzenstvem. Chybí jí soukromí, velkým problémem jsou i kulturní rozdíly.  Rozhodne se vrátit do Polska, ale je znovu těhotná.

V září 2001 dojde k teroristickým útokům v USA a život Doroty i jejich blízkých se obrací vzhůru nohama. Z manžela se vyklube náboženský fanatik a svou ženu, která se pokusí uprchnout, prodá do otroctví…
Obvykle knížky z arabského prostředí nevyhledávám. Moje seznámení s touto kulturou mi zprostředkovala kultovní kniha Bez dcerky neodejdu a to mi bohatě stačilo. Sem tam přelouskám knihy českých nebo slovenských autorek, které si vzaly cizince a po přečtení konstatuju, že komu není rady, tomu není pomoci. Proč to ty holky dělají????
Jenže na Arabskou ženu se nám najednou začaly množit dotazy a rezervace, tak jsem si ji, když byla volná, půjčila. Navíc je to fikce, ne autorčin osobní příběh (doufám ;-)). Dvacet let žila v arabském prostředí, takže asi ví, o čem píše.
Každopádně hlavní hrdinka Dorota byla pořádná dorota. Docela nesympatická, naivní, před činy svého muže zavírala oči, aby dopadla jak dopadla. Ani vztah s matkou, katoličkou, kterou opustil muž a tak veškerou lásku dala své dceři nebyl ideální. Vznikalo mezi nimi mnoho nedorozumění, neuměly si promluvit. Když matka přijela za Dorou do Libye, neuměla vyjádřit strach, že o dceru přijde úplně, a tak mezi nimi vznikl docela ošklivý komunikační šum.
Co se týče stylu, je román napsaný čtivě, dialogů je tam docela dost, je psán v ich formě - vyprávění Doroty, takže působí hodně autentičně.

středa 4. září 2013

Neděle u bazénu




Manželství Louise a Barnabyho je v troskách. Jediné pojítko mezi nimi jsou dcerky Amelia a Kate. Louise se snaží začít nový život po boku ambiciózního právníka Cassiana. Kromě nezbytného předávání dětí se Louise a Barnaby setkávají na charitativní akci, kterou pořádají jejich sousedé. Zdánlivě poklidné nedělní odpoledne se mění v hrůzostrašné drama, když mladší dcerka Kate upadne do bezvědomí po nešťastném pádu ze skokanského prkna. Cassian se snaží oba rodiče přesvědčit, aby sousedy žalovali o finanční náhradu za nedbalost. Cítí totiž příležitost kariérního postupu a zároveň chce zapůsobit na svého vlivného potencionálního tchána. Zatímco se čeká na to, zda se Kate z bezvědomí probere a jaký vliv to na ni bude mít, stojí její rodiče před zásadní otázkou. Mají své sousedy žalovat a rozvířit tak vody dosud klidné vesnice, ve které se všichni znají? Stmelí dceřina nehoda rodinu dohromady?
Sophie Kinsella opustila /určitě jen na chvíli/ svět shopaholiček a ztřeštěných hrdinek, které pořád cosi ztrácí a pak hledají, aby se pustila do vážného tématu, jakým je v tomto případě zranění dítěte a důsledky, které z něj vyplývají. Ať se jedná o zdravotní poúrazový stav nebo morální hledisko, zda mají sousedy žalovat či ne. Dle mého se jí povedlo dokonale, stejně jako JKR v Prázdném místě, vykreslit charaktery lidí žijících v malé vesničce. Ať už je to Louise, která  má pocit, že jí život protéká mezi prsty, a proto se upíná k úlisnému kariéristovi Cassianovi nebo sousedé, kteří se rozdělí na dva tábory. Jední fandí rodičům Kate a druzí nešťastným manželům, u kterých se nehoda stala. 
Na nový, "vážný" styl SK jsem si při čtení zvykla, sice jsem podvědomě pořád čekala nějakou ztřeštěninu, která samozřejmě nepřišla, na čtivosti to knížce vůbec neubralo. Naopak. Těším se na další knihu, kterou u nás autorka vydá.

pondělí 2. září 2013

Monument 14




Čtrnáct dětí se jednoho rána vydalo do školy. Nastoupili do svých autobusů, aniž by tušili, že do školy vůbec nedorazí. Svět se řítí do záhuby, jedna přírodní katastrofa střídá druhou a děti zůstaly uvězněny v supermarketu, do kterého autobusy nabouraly. Zdálo by se, že lepší místo si nemohly přát. Mají zde vše, co potřebují k životu. Jídlo, hračky, oblečení, knížky… 

Dokáže tato nesourodá skupina dětí, která se skládá z několika středoškoláků, dvou osmáků a šesti malých žáčků, přežít?  Skupina potřebuje spolehlivého vůdce, který nastolí pevný řád společného soužití do doby, než se děti dostanou ke svým rodinám. Svět, jak ho doposud znali, přestal existovat. Do vzduchu se dostávají chemikálie, které způsobují halucinace a násilné chování.  Děti se musí naučit myslet a fungovat jako dospělí, spoléhat se na vlastní instinkty. Po dvanácti dnech nedobrovolného pobytu v zabarikádovaném supermarketu se dětem naskýtá příležitost k útěku…
Někdy si říkám, že je v knižním světě předystopizováno. Ale tahle knížka, ta mě opravdu dostala. Je v ní všechno. Boj o přežití, neopětovaná láska, vazby mezi sourozenci, milostné vztahy mezi teenagery, trocha napětí i humoru (hlavně, když Dean dělá snídaně, ty mě bavily hodně).
Opět přelouskáno za dvě odpoledne (už jsem s tím trapná, ale když mám čas, tak prostě čtu a čtu.)  Konec takový, že jsem okamžitě hledala na internetu, jestli se autorka už pustila do pokračování. A.....? Jooo!!!

Dallas 63



Jakeovi Eppingovi je pětatřicet let, učí angličtinu a právě se rozešel s manželkou. Když si ho zavolá majitel místí restaurace, netuší, že se jeho dosud poklidný život obrátí naruby.
Jake se pod novou identitou se vydává do minulosti, aby zabránil atentátu na prezidenta Kennedyho. V malém městečku nedaleko Dallasu se usadí jako George Amberson a sžívá se s místními lidmi. Jeho životní láskou je knihovnice Sadie. Oba toho mají mnoho společného  - minulost s problémovým člověkem i lásku k hudbě a tanci. George však musí být ve střehu – bedlivě sleduje podivínského samotáře jménem Lee Harvey  Oswald,  který je klíčovou osobou v atentátu na Kennedyho. George musí za každou cenu vražednému útoku zabránit. Jenže má člověk právo měnit minulost? 
Po dlouhé době "kingovka", kterou jsem nemohla odložit. Některé jeho knížky se mi líbí jen zčásti, některé vůbec no a některé přečtu jedním dechem. Dallas 63 se řadí k těm posledním. Mistr strachu ukázal, že ještě pořád umí, a že ještě neřekl, tedy nenapsal poslední slovo.