čtvrtek 27. června 2013

Manželka 22




Že je manželství běh na dlouhou trať, je známá věc.  Někdy je to pořádné bludiště, ve kterém se jeden druhému může ztratit. To je názor Alice Buckleyové, která je vdaná dvacet let. Poslední dobou má pocit, že její manželství ztrácí jiskru a manžel se kamsi vzdaluje. Děti odrůstají a dosud milovaná práce ji přestává naplňovat. 

Právě v tomto okamžiku přichází nabídka na internetový průzkum ohledně manželství v 21. století. Alice na ni přistoupí. Jako účastnice průzkumu získává přezdívku Manželka 22 a komunikuje s přiděleným tazatelem. Původní průzkum se však mění v osobní komunikaci mezi Alicí a Tazatelem.  Oba si založí fiktivní účty na Facebooku, kde spolu hovoří o nejniternějších detailech svých životů. Jednoho dne se Alice touží s Tazatelem setkat…
Manželka 22 je výbornou sondou do tajů manželského života. S humorem i pochopením líčí peripetie mezilidských vztahů a reaguje na fenomén současné doby, kterým je komunikace na sociálních sítích. 
Líbil se mi právě styl, kterým je knížka napsaná, facebookové statusy a chat mezi Manželkou a Tazatelem - jak to mezi nimi jiskřilo :-).
V některých knižních diskusích je vytýkán konec, který je kladný, a taky to, že Tazatel.....(no, nebudu prozrazovat blíž... Můžu říct jen to, že jsem na jeho identitu přišla skoro hned :-)). 
Já si myslím, že tahle knížka se snaží říct to, že není důvod zahazovat manželský vztah jen proto, že prvotní vášeň vyprchá, a taky to, že když si chceme vztah udržet, musíme pro to něco udělat. 

pátek 21. června 2013

Sextenze


No teda!!!! Tak tahle knížka mě dostala. Navedla mě k ní kolegyně, která o ní někde četla. O sexu se v současnosti píše hodně a pořád, a tahle kniha ze zaběhnutého stereotypu bohatý muž + nezkušená dívka vybočuje. Sexuální pratiky, fantazie jsou podány tak, že se sice červenáte,ale zároveň si užíváte poetický styl pana Krůty, známého textaře. Co je vše možné i nemožné v sexu a jak se vyrovnat s tím, když jeden z partnerů vyznává jiné životní a morální hodnoty než ten druhý.
Příběh pětapadesátiletého Tomáše, spisovatele na volné noze a Báry, ženy posedlé sexem a sadomasochistickými praktikami, jsem přečetla za víkend, pořád jsem k ní odbíhala od všech domácích činností :-).
Románem se ještě jako vedlejší dějová linka vine příběh Bářiny babičky, která prožila krásné manželství. Je to vlastně taková paralela k nevyrovnanému vztahu Tomáše a Báry. Tomáš se bojí navázat bližší vztah, trochu ho děsí věkový rozdíl (Báře je 37 let) a zároveň je šokovaný jejím sexuálním chováním. Jednoho dne mu totiž přijde dost peprná sms zpráva, která patřila jinému muži. A Bára má co vysvětlovat.....
Tomáš chce zjistit něco o Bářině stylu života, proniká do tajů internetových seznamek a chatů, kde se scházejí milovníci neobvyklých sexuálních praktik. Narazí někde na Báru?
Líbil se mi styl, jakým je román napsaný, i když to není lehké čtení, právě díky té poetičnosti. Jakmile se člověk "včte", nedá se odtrhnout.

čtvrtek 20. června 2013

Před svatbou





Zoe Mooorové se zhroutil svět v okamžiku, kdy ji její snoubenec nechal zbaběle stát před oltářem. Aby se vyhnula starostlivým rodičům a přátelům, vydá se daleko přes oceán do Ameriky jako chůva. Má nastoupit do rodiny realitních makléřů, ale na poslední chvíli dostává zprávu, že se situace mění. Zoe je překvapená, když ji na letišti místo očekávané matky samoživitelky čeká úžasně krásný, ale neskutečně protivný vdovec Ryan, o jehož dvě děti se má Zoe starat.
Začíná tak kolotoč vtipných zážitků, trapasů a nedorozumění, které Zoe dávají pořádně zabrat. Zatímco její malí svěřenci ji zbožňují, jejich otec se tváří, že je Zoe vzduch. Naštěstí má Zoe skvělé kamarádky, které ji podrží nad vodou. Když to mezi Zoe a Ryanem nakonec zajiskří, vrací se na scénu bývalý snoubenec, který svou zhrzenou nevěstu znovu žádá o ruku, a protože ho Zoe celou dobu miluje, dá mu druhou šanci…
Moc milé, oddechové čtení, přesně na léto k vodě, když si nechcete zatěžovat hlavu.
Zoe je mladší verze ztřeštěné Bridget Jonesové a Ryan jakoby z oka vypadl zasmušilému panu Rochesterovi. A tahle kombinace je opravdu neodolatelná. ;-)

pátek 14. června 2013

úterý 11. června 2013

Jarní biblioperličky



Tak jsem měla zase bedlivě nastražené ucho :-)


Dnešní perla:  Návštěvník odchází z internetu a chce svou průkazku. Jelikož jsem jich tam měla hodně, ptám se na jméno.
 "Mmmm", zněla odpověď.
 "Poprosím jméno", nedala jsem se.
 "Pepa", nedal se návštěvník.
 "Jenže Pepů je hodně, příjmení mi neřeknete?"
 "Ne, neřeknu před tolika lidma".

"Potřeboval bych půjčit Lakomce. A pak to..no...Povídky z jedné čapky." :-)

Slova čtenářky: "Tak tu Urbaníkovou jsem přečetla na jeden zásah." :-)

"Prosím vás, knížku Ještě mě nezabíjej od Frolingové máte?"
"???? Frolingová? Tak se jmenuje ta autorka?"
"Jojo, tak mi to napsala švagrová."
Pátráme, hledáme...název povědomý...ona to byla Fieldingová. :-)

"Máte Maryšu?"
"Máme, oddíl Poezie a dramata, pod písmenem M, Mrštíkové. Jde to podle abecedy."
Po chvíli.....
"Mám to hledat pod M?"
"Ano, M..:Mrštíkové..je to seřazeno abecedně."
"Ale tady to není."
Dívka třímá Máchu.
"Mrštíkové...takže je to dál..tady."
"Aháááááá, no já do knihovny nechodím, tak nevím, jak to tu máte."

Takhle to končí



Když Američan Bruno přijde o práci, rozhodne se odjet do Irska, země svých předků, aby pátral po rodinných kořenech. Chce splnit slib, který dal před lety otci a zároveň touží uniknout ze země prosáklé volební horečkou. Addie je svobodná architektka, která se stará o nemocného otce a jejím jediným potěšením je fenka Lola. Nedoufá, že by ji v životě mohlo potkat ještě něco krásného. Když potká Bruna, se kterým ji spojují rodinné vazby, začne si uvědomovat, že život ještě nekončí.

Jak dopadne setkání dvou osamělých duší?

Dojemný příběh lásky, kterou již nikdo nečekal, se po vydání vyšplhal na vrchol žebříčků bestsellerů.
Já osobně jsem od něj původně čekala něco jiného. Myslela jsem, že hrdinové ruku v ruce projdou celé Irsko, aby se dopátrali tajemství svého rodu. Těšila jsem se na popis mého milovaného Irska a ono ejhle. Celý příběh se posunul někam úplně jinam.
Ale to vůbec nevadilo, ponořila jsem se do něj tak, že na konci jsem zůstala doslova s otevřenou pusou. Sedla jsem si na prdel. Zírala do stěny a rozdýchávala to. Prostě mě to vzalo tak, že jsem na román musela pořád myslet. Nebudu prozrazovat, oč tam nakonec šlo, protože kdo četl, ví, a kdo ne, tak by se ochudil. 
Každopádně knihu doporučuju k přečtení, pokud milujete křehké příběhy o lásce a Irsko jako takové.