čtvrtek 9. května 2013

14 podob touhy


Wau!!!! Tak recenzi na knihu s erotickou tématikou jsem ještě nepsala, i když jsem jich přečetla dost. 
Ano, i já jsem propadla kultu všech těch Christianů Greyů a Gideonů Crossů, i když ve mně nenechaly takový dojem, jak slibovala propagace.
14 podob touhy proto nesmělo chybět v mém čtenářském deníku. Kniha obsahuje čtrnáct povídek, které mají jedno společné - touhu a sex. Nikdy jsem povídky jako takové nijak nemusela, ale postupem času jim přicházím na chuť. Zrovna v tomhle případě myslím, že se jedná o dobrý krok - povídky s erotikou v hlavní roli jsou mnohem lepší  než sáhodlouhý román, v němž se hrdinové ve svých vášních a touhách plácají na pěti stech stranách. 
Autorka rozehrává rozmanité příběhy lidí a jejich skrytých tužeb. Hned první povídka Světla velkoměsta vypráví o manželském páru, který si koupil nový byt. Jejich sousedka jim připravila nečekané a vzrušující překvapení. Kdo by odolal možnosti sledovat erotické hrátky v přímém přenosu?
Povídka Zimní snění představuje Michele, vdanou ženu, která miluje svého manžela, i když si spolu už nerozumí. A k tomu její tajná touha být znásilněna neznámým mužem....ani v této povídce není nouze o smyslný zážitek a překvapující vyústění.
Dá se něco udělat s touhou být při sexu sledován pozorným obecenstvem? To zjistí Andrea v povídce Divácké ovace.
Mohla bych pokračovat a přiblížit všech 14 povídek, já ale nechám pracovat fantazii potencionálního čtenáře této knihy, protože každá z povídek slibuje příjemně lechtivý čtenářský zážitek.
Máte-li pocit, že rozsáhlé erotické romány a ságy jsou pro vás příliš dlouhé a sex v nich je jednotvárný, zkuste tuto povídkovou knihu kanadské autorky Marie Gray.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment)

pondělí 6. května 2013

Prázdné místo




J. K. Rowlingová je čtenářům známá jako autorka sedmidílné ságy o brýlatém čarodějovi Harrym Potterovi.  Po vydání posledního dílu se na několik let odmlčela a nyní přichází s dlouho očekávaným románem „pro dospělé“.

Prázdné místo je nazýváno „velkým románem o malém městě“.  Na první pohled idylické městečko Pagford v Anglii je zmítáno tichou bitvou mezi bohatými a chudými, dětmi a rodiči, manželkami a jejich partnery.  Když náhle umírá místní radní Barry Fairbrother, zůstává po něm prázdné místo v městské radě. Kdo jej nahradí?  Barryho smrt rozvíří tiché vody Pagfordu a doteď klidné volby do zastupitelstva jsou provázeny skandály, pokrytectvím i doposud skrytými vášněmi, které vlivem okolností vyvěrají na povrch. Rozsáhlá barvitá freska je nejen společenským románem pro dospělé, ale také především skvělou psychologickou sondou do duše maloměstského člověka.
Musím podotknout, že jsem měla velký problém začíst se do knížky. Neměla jsem ze začátku čas číst souvisle třeba půl hodiny, ale jen pár minut a bylo to znát. Hned na začátku se objevuje spousta postav, ke kterým jsem se musela vracet, abych si uvědomila, kdo, kde, jak, s kým, a tak podobně :-).
Jakmile jsem se do toho trošku dostala a měla na čtení víc času, bylo to ok.  Je to opravdu rozsáhlý román co do stránek, tak i do příběhu, ve kterém je propojeno mnoho osob.

P. S. Ovšem Harry je Harry ;-) JKR sluší kouzla a čáry a měla by se k nim vrátit.

čtvrtek 2. května 2013

Na věku záleží

Došly k nám takhle dvě cca třináctileté dívenky. Jedna žmoulá papírek s povinnou četbou a nemůže se vymáčknout.
Druhá jí ten papírek vytrhne: "Ty než se vymáčkneš, to trvá... Prostě JÍ to dej a ONA ti to všechno najde."
No jasně, jako bych tu nebyla :-). Tak tedy dle rozkazu hledám knížky a dívenky se zatím mezi sebou baví:
"....no tak mě teda pozval do kina."
"Jo??? Ale vždyť je starý ne? Má přes šedesát."
"No to teda nemá, ty jsi fakt blbá. Je mu třicet."