pondělí 22. dubna 2013

Výkřik do tmy





Franziska má za sebou událost, kterou by si nepřál prožít nikdo z nás. Před rokem byla obviněná z vraždy svého přítele. I když ona sama si na nic nepamatuje, všichni si myslí, že ho zabila.  Franziska se tedy vrací na místo činu, přesně rok po tragické události, aby přišla celé věci na kloub. Po příjezdu do města se jí ujmou kamarádky, které však nechtějí, aby se Franziska v případu dál angažovala. Když dívka dostane i pár anonymních dopisů, hrozí jí nebezpečí. Proč si někdo přeje, aby pravda o vraždě nevyšla najevo? Zanedbala policie vyšetřování? 
Thriller, který je určený mladým čtenářům /a nejen jim, i mně se četl dobře/ je napínavý od první stránky. Vyprávěný je z pohledu Franzisky, v kapitolách se střídá přítomnost se současností, máme tak možnost poznat její život před onou tragickou událostí. Vyrůstá jako jedináček, s milujícími, leč zaneprázděnými rodiči, kteří se mají co ohánět. Přestěhovali se do městečka, kde žijí především zbohatlíci a Franziska navštěvuje nejlepší školu. Jenže mezi bohaté studenty příliš nezapadá...
Napínavý děj, psychologická tématika a vyprávění v první osobě - díky tomu je román napínavý. Je Franziska vražedkyní nebo stala obětním beránkem? Když už jsem si myslela, že vím, jak to bylo, autorka příběh posunula někam jinam, čtenáře nechává v napětí do poslední chvíle.
Kdo si potřebuje odpočinout od dystopií a hledá dobrý thriller pro mladé, Výkřik do tmy mu můžu doporučit.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment)

Prokleté město

Lisa McMann, která se českým čtenářům představila s trilogií Lovkyně snů, přichází s novou knihou Prokleté město.
Hlavní hrdinka, studentka Kendall žije v malém městečku Cryer´s Cross. Trpí obsedantně kompulzivní poruchou. Její potíže se zhorší, když náhle zmizí studentka ze školy, kam Kendall chodí, Tiffany. I když ji moc neznala, přesto zmizení Kendall těžce nese a její porucha se zhoršuje. Velkou oporou je pro ni Niko, se kterým chodí.
Když se do mětečka těsně po této události přistěhují noví spolužác, sourozenci Marlena a Jacián, Kendall neví, co si má  myslet. Zatímco Marlena je velmi přátelská a se Kendall se skamarádí, Jacián je odtažitý. Navíc se proslýchá, že má se zmizením Tiffany něco společného...
Když zmizí i Niko, začne Kendall slýchat hlasy zmizelých studentů. Jejich volání o pomoc nahání strach.
Kendall se musí dopátrat pravdy. Maličké městečko Cryer´s Cross skrývá tajemství, které spadá do minulosti a je propojeno s jeho obyvateli. Podaří se Kendall zlomit prokletí?

Lisa McMann napsala duchařinu pro mladé, ve které opět použila svůj proslulý úsečný styl. Působí zvláštně, možná každému nesedne. Je to, jakoby jste se dívali na film. Trošku mi to připomínalo komentáře k filmům pro nevidomé. Obálka knížky mě zaujala na první pohled, navozuje tajemnou atmosféru, právě proto jsem si knížku vybrala. 

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment)


Ten dom je jedna veľká katastrofa


 
Humorný román popisuje strasti (i radosti) plnou cestu dvou mladých lidí k vysněnému domku. Vajco a Ajkoník, což jsou internetové přezdívky autora a jeho ženy, musí nejprve prodat byt, to se jim po menších peripetiích podaří. Na přechodnou dobu se nastěhují na chatu rodičů.  Když jim po několika prohlídkách padne do oka domek, nacházející se shodou okolností v obci, kde mají chatu, brání rekonstrukci už jen drobné administrativní úkony. Mladí manželé s pomocí rodičů přestavují dům k obrazu svému. Jsou denními hosty v hobbymarketech, stávají se z nich odborníci na stavební práce i úpravy interiérů.  Když se rozhodnou, že jim ke štěstí chybí jen domácí zvířectvo v podobě slepic, je o zábavu postaráno.

Velmi humorné vyprávění nadchne milovníky života na vesnici, a také ty, kteří mají rádi vtipné příběhy. Román jsem četla v originále, tedy ve slovenštině, kterou miluju a bylo to fakt super. Autor používá přirovnání, u kterých jsem mřela smíchy.
Např.: Štedrý deň bol pokojný, asi ako keď na veĺkej cene Nürburgringu Schumacher mení v boxoch kolesá na monoposte.
Nebo: Cítim sa ako kýblik ovčích hovienok. 

čtvrtek 18. dubna 2013

Deník muže ve středních letech

Deník muže ve středních letech je osobitou výpovědí..... muže ve středních letech :-).
Tak jako Michal Viewegh, jehož deníky jsem četla oba dva, i Petr Kukal nechá čtenáře nahlédnout do svého života a nebojí se popsat i ty nejosobnější zážitky a pocity. Žije ve spokojeném manželství, má dva syny. Ale stejně má pocit, že už je toho někdy až moc, vlastně jako v životě každého z nás. Už proto je tento deník velmi sympatický, když si člověk může říct, že u souseda ta tráva zelenější stejně není. ;-).
Autorův humor, místy lehce cynický, se mi hodně líbí. Za den a nějaké drobné jsem deník měla přečtený a říkala jsem si, proč má rok jen 365 dní. (Vlastně 366, on to byl rok přestupný) :-)
Doufám, že se Petr Kukal, stejně jako MV, za pár let k deníkovým záznamům vrátí a napíše pokračování.