čtvrtek 18. října 2012

7 dní hříchů

Byla jsem velmi zvědavá na knihu, která vypráví příběh česko-německého manželského páru. Už proto, že se dotýká velmi citlivého tématu, jakým je život Čechů a Němců v Sudetech během 2. světové války. Román napsal Josef Urban, který je autorem předlohy k filmu Habermannův mlýn. Ostatně mlynář Habermann je v knize zmíněn.
Jan Olšan je lesník, který žije se svou ženou Agnes, která je německé národnosti, v sudetských horách. Jejich vztah prochází manželskou krizí. Zastihujeme je na sklonku války, v době, kdy sílí nenávist Čechů ke všemu, co je německé. Jejich svatba, která se odehrála v roce 1938, byla trnem v oku nejen rodinným příslušníkům, ale také některým lidem ve vesnici. Mnozí jim sňatek nedopustili, když přišla první příležitost zchladit si žáhu, bez ostychu toho využili.
Agnes a její muž k sobě hledají cestu, ve svých vzpomínkách se vracejí do minulosti, kdy byli i přes nepřízeň doby šťastni. 
V Sudetech panuje radost z osvobození republiky, čeští obyvatelé mají příležitost oplatit Němcům stejnou mincí. Pomstychtiví vesničané berou útokem vše, co jen trochu závání němčinou. Agnes se stane nečekaným svědkem jednoho takového rabování. Musí zmizet, ale předtím chce varovat svého muže, jenže to nestihne.
Jan Olšar nechápe, co se děje, proč jeho žena náhle utekla. Vydává se po její stopě, při této pouti se setkává se svým švagrem Jürgenem. I on patřil mezi ty, kteří jejich svatbě nepřáli. Spolu se vydají Agnes hledat. Sedmidenní cesta prověří jejich vzájemné vztahy. Nevraživost musí pryč, kupředu je vede společný cíl.
Tento román jsem přečetla za dva dny. Tématika sudetských vztahů mě zajímá, proto jsem si tuto knihu vybrala k recenzi. To byl jeden důvod. Druhým je stejnojmenný film, který se podle ní natáčí a na který se, nejen díky Ondrovi Vetchému, těším. 
Román je napsán poetickým stylem, některé věty jsem musela přečíst dvakrát a občas se i vracet, abych pochopila podstatu věty. Jsem sice zvyklá na moderní styl psaní, ale myslím si, že tomuto křehkému románu lyrika sluší. Co se týče hlavních hrdinů, samozřejmě, že jsem si je představovala v podobě jejich filmových ztvárnitelů. 
Jak jsem už uvedla, styl románu byl pro mě něčím novým, takže se ke knize vrátím ještě jednou, ale předtím určitě půjdu na stejnojmenný film, abych mohla srovnávat, jak se s předlohou tvůrci popasovali.
Knihu bych určitě doporučila všem, kteří se o dějiny druhé světové války zajímají, už proto, že příběh Agnes a Jana byl sepsán podle skutečných událostí.

(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment)


1 komentář: