úterý 30. listopadu 2010

Romány Freyi North

Čas od času si dávám opáčko ze svých oblíbených knih, a nejinak tomu bylo u autorky Freyi North. Píše čtivým stylem, nevyhýbá se lásce ani erotice, ale pozor, její knihy nepatří mezi ty klasické "žůžovky", jak já nazývám všechny přeslazené cartlandovky, brownovky, deverauxky nebo smallovky. Freya North píše o mladých lidech, jejich vzájemných vztazích. Romány se vesměs odehrávají ve Velké Británii, občas hrdinky a hrdinové zabrousí i za oceán.
O knížce
Kolotoč snů jsem psala už dříve.

Moc se mi taky líbila její prvotina Sally, která vypráví příběh mladé učitelky, která by se ráda stala "femme fatale" a okouzlila tak muže svých snů. Vtipný román, kterým Freya North prorazila nejen na britském knižním trhu. U nás jej, stejně jako její další knihy, vydalo nakladatelství BB Art.

Další knihou je
Poslední přání - ta nám představuje Chloë, která má vyplnit přání své zesnulé kmotry a vydává se na velkou cestu po Walesu, Anglii, Skotsku a Severním Irsku. Nám je jasné, že najde nejen odpovědi na své otázky, ale také velkou lásku.

Sestry Pip, Fen a Cat jsou hrdinkami několika knih, ve kterých autorka roz
víjí jejich osudy. Ve Velkém vítězství je to životní příběh Cat, sportovní novinářky, která vyráží do Francie na Tour de France, kde má mapovat sportovní zápolení a léčit si zlomené srdce. V Proměně sledujeme Pip, jejíž povolání je veselé i trochu smutné - pracuje jako klaunka v nemocnici pro děti a vystupuje také na dětských oslavách. Seznámí se se Zackem, trošku sucharským účetním. Můžou se tyhle dva protiklady dát dohromady?
V Nástrahách lásky poznáváme třetí ze sester, Fen. Ta je zamilovaná do sochaře, bohužel její láska nemůže být opětována, protože umělec žil v 19. století. Ale i na ni čeká vášnivý vztah, dokonce dva najednou, Fen se totiž nemůže rozhodnout mezi dvěma muži.

Osudy všech sester se završují v knize
Rodinná tajemství. Sestry zakotvily v partnerských vztazích, zdánlivě je vše v pořádku, ale na povrch vyplouvají dávná tajemství, která řádně zamotají s jejich životy. Jak se srovnat s tím, že jejich matka, která je opustila v raném dětství, se najednou objeví? A dokáže se jedna z dívek vyrovnat se skutečností, že strýc Django, který je vychoval, není jen její strýc, ale především otec?
V Životní lekci se učitelka Polly vydává na roční výměnnou stáž do Vermontu. Ustojí tuto skutečnost vztah s Maxem? Nebo jej ohrozí americká učitelka, která se střídá s Polly?

Nový román Tajnosti nás seznamuje s Tess, která se svou malou dcerkou přijímá inzerované místo hospodyně u makléře Joea. Tess očividně skrývá nějaké tajemství, Joea trochu rozčiluje, ale zároveň to mezi nimi jiskří. Pravidla lásky jsou románem, který si klade otázku, zda se člověk v milostných vztazích má řídit srdcem nebo radami nejlepší přítelkyně. Poznáváme Theu, která se řídí srdcem a chce buď čistou lásku nebo nic, a čerstvě provdanou Alici, která se vdala proto, aby si vyléčila zlomené srdce, protože se pravidelně zamilovává do nesprávných mužů. Všechny tyto knihy jsou velmi čtivé a především vtipné, nesklouzávají do kategorie laciných zamilovaných románků.

Freya North se narodila v roce 1967, neposlouchala rady svých příbuzných, aby si hledala práci, a místo toho se pustila do psaní románů. A udělala dobře :).

pondělí 29. listopadu 2010

Kuřecí kousky na kari

Asi nic nového a převratného, leč výborného ;-).

Na oleji osmahneme prolisovaný česnek, na něj hodíme kuřecí maso nakrájené na kousky, posypeme moukou, podlejeme vodou, přidáme kari koření, osolíme nebo dochutíme kuřecím bujónem a dusíme.
Ke konci můžeme vsypat sterilovaný hrášek. Nezapomeneme vlít smetanu do omáček. Ještě trochu provaříme a podáváme s těstovinami, rýží nebo gnocchi. Možná i s knedlíkem, když by někdo chtěl.

Dobrou chuť :)

pátek 26. listopadu 2010

Pro listopad :)



Za celý listopad jsem do blogu nenapsala ani čárku. Buď nebyl čas nebo nálada. Taky jsem někde četla, že když člověk neví co by napsal, má raději mlčet. Ale asi by to milému listopadu bylo líto, že nemá v počítadle ani jeden záznam oproti loňskému a předloňskému roku. A zas tak prázdný letošní podzim nebyl. Přinesl veselé i smutné chvíle. V práci jsme přišli o jednu naši spolupracovnici. Kmotřička smrt zase jednou sáhla tam, kde by to nikdo nečekal. Mladá, čerstvě s čtyřmi křížky, kterých si ani nestihla pořádně užít, podlehla naše kolegyně náhlému mozkovému krvácení. Nechtěli jsme tomu ani věřit, koho by to taky napadlo, že...:(. Jako bychom všichni ustrnuli a nemohli se pohnout.
Ale život v knihovně, i ten osobní, jede dál. Čtenáři chodí jako o život, někteří milí, jiní..no...však to znáte :). Zrovna dnes se mi tu přišly dva obzvláště vypečené kousky - jeden epileptik, který zhruba před čtrnácti dny dostal v knihovně záchvat, a druhý blázen, který si chodí prohlížet časopisy, u toho si zpívá, brumlá si něco pod vousem, pro sebe si nadává.....hmm... nemám moc příjemný pocit, ještěže se mi sešlo při dopoledni docela dost čtenářů pohromadě.
Venku se podzim překulil nejprve v jaro a pak v zimu. Ráno i večer - 5 stupňů, na silnici námraza. Včera jsem pořídila "kozačky" svému čtyřkolému kámošovi. Překonala jsem sama sebe, byla jsem nucena SAMA jet do servisu, SAMA najet na rampu a SAMA z ní následně vycouvat ven. Noc před tím jsem skoro nespala :D. Ale zvládla jsem to SAMA a tak můžeme pomalu a opatrně brázdit zimní cesty.
V neděli začíná adventní období a já nemám ještě žádnou výzdobu. Ani naplánovanou natož vyrobenou. Nějak se mi zdálo, že je pořád čas :).
Takže listopade, doufám, že jsi spokojený, že máš taky nějaký ten zápis. A neboj, určitě stihnu, než předáš vládu prosinci, doplnit i nějaké to čtivo nebo dobré jídlo :)