pátek 26. února 2010

Změna je život :-)

S pomalu přicházejícím jarem (pššt, abych to ještě nezakřikla - předpověď na příští týden není moc příznivá) jsem změnila vzhled blogu. Jasné barvy, nová ikonka (díky, Gralińko, je úžasná).

pondělí 15. února 2010

Upíří deníky



V současné době se díky Stmívání na trhu objevily i další knihy s upíří tématikou.
Toto téma se zalíbilo i mně, a tak jsem sáhla po knihách Upíří deníky. Těsně před Vánocemi jsem četla první dva díly a teď o víkendu i zbylé dva.Autorkou knih (spíše knížek, protože formátem jsou malé, něco jako bývaly knihy edice Stopy hrůzy, které jsem si kdysi občas kupovala :)) je L. J. Smith(ová).
Hlavní hrdinkou je Elena, studentka z malého amerického městečka. Sebevědomá náctiletá královna krásy, která se zamiluje hned do dvou upírů najednou. Bratři Stefan a Damon v ní vidí dávnou lásku Katherine, která kdysi dávno pořádně zamávala jejich životy a oni se od té doby nemůžou vystát...
Upíří deníky byly ve Státech vydány v roce 1991, daleko dřív než S. Meyer napsala ságu Stmívání. Podle mého názoru je Stmívání mnohem víc propracovanější. Jakoby L. J. Smith napsala osnovu, kterou S. Meyer rozvinula :).
Na českém trhu se chystá vydání 5. dílu.




čtvrtek 11. února 2010

Birlibán


Se školákem máme rozečtenou nádhernou knížku Eduarda Petišky Birlibán.
Kluk se zvláštním jménem, který zlobí rodiče, nerad si uklízí hračky a šťourá se v jídle.
Jeho oblíbený maňásek zajíček Janeček díky němu přijde o jedno ucho.
Vydávají se spolu do Maňáskova, kde Janeček dostane ouško nové.
Cestou zažívají různá dobrodružství, Birlibán poznává důsledky svých prohřešků.
Cestou do Maňáskova procházejí Bonbonovicemi, Lenošindou, Neposluchovem nebo Nepořádnou Lhotou. Potkávají nové kamarády. Jak celé vyprávění končí? To my ještě nevíme ;-).
Musela jsem knížku doporučit, je opravdu úžasná, když školák při čtení usne, čtu si i sama :).
Je to knížka, která má nějakých padesát let, ale pořád je aktuální a velmi čtivá. Nadchne malé i velké.

Krvavé jahody


Jednou ze zajímavých knih, které jsem za poslední dobu přečetla, byly Krvavé jahody J. S. Kupky.

Autor zaznamenal skutečný příběh čtrnáctileté dívky Věry a její sestry Nadi, které byly na úplném konci války spolu se svou matkou zavlečeny do sovětských gulagů, a to jen proto, že jejich matka byla Ruska, která žila většinu života v Čechách.

Dívky v lágrech prožily neuvěřitelných dvacet let, matka zahynula.

Vyprávění, nad kterým tuhne krev v žilách hrůzou i vztekem nad tím, co je možné spáchat na nevinných lidech, jak jim zničit život.

Nebudu líčit hrůzy, které obě dívky zažily, to se snad ani nedá :(. Po letech se jim naštěstí podařilo dostat domů, ale i zde na ně čekaly útrapy. Byly brány jako vyvrhelky, pracovaly v JZD za více než minimální mzdu.

I pro ně naštěstí osud připravil hezký život, obě se šťastně vdaly, Naďa dokonce do zahraničí.

Knížka je hodně drsná, ale stojí za to číst ji. Nemohla jsem se odtrhnout, natož uvěřit, že je něco takového možné. Bohužel ano :(.

Milý deníčku... :-)

Tak jsem se zase stěhovala.....Jen co jsme se s kolegyní zahnízdily v novém, už jsme šly o dům dál. Knihovna zůstala, jen jsme šly každá na jinou pobočku. Ještěže existuje ICQ a můžeme si sdělovat dojmy a zážitky. Ale nepohoršila jsem si, ba naopak. Holky jsou skvělé, znám je dlouho a dokonce mi vaří odpolední kafe ;-).
Konečně jsem zase ženou za pultem, půjčuju, kopíruju, doporučuju knihy, povídám si s lidmi..a to se mi líbí, moc mi to chybělo.
Pokračujeme v besedách. Mohamed nemůže k hoře, tak musí hora k němu.. A tak chodíme za dětmi do škol. Připadám si jako paní učitelka, mám možnost vyzkoušet si, jaké je to před katedrou.
Hodně čtu, měla bych doplnit tipy na četbu, přečetla jsem spoustu výborných knih.
Mám se dobře, skvěle, výborně. Vadí mi jen ten sníh. Nejraději bych ho zabalila a poslala do Vancouveru, prý je ho tam málo :-)
Jo, deníčku, neuvěříš...Dala jsem se na lyžování. Po dvaceti letech, podobně jako sněženky a machři, jsem zase šoupla nohy do lyžáků. Místo instruktorky mě učí můj milý manžel.
Skoro každý víkend pilujeme k dokonalosti můj styl lyžování a la paní radová.
A tak nám ubíhá druhý měsíc nového roku..Už se těším na jaro ;-).