pondělí 31. srpna 2009

Domácí nutela







A zase se nám nahromadila jablka. Tentokrát domácí, padaná. Co s nimi? V kompotu skončila jedna várka někdy minulý měsíc, buchta už taky byla. Napadla mě domácí nutela. Dala jsem se do hledání receptu. Zafungoval zákon schválnosti a recept, o kterém vím, že ho mám, protože jsem ho nedávno zahlédla při hledání receptu na něco jiného, prostě nebyl najednou k nalezení. Zaimprovizovala jsem, smíchala jablka, něco málo švestek, přidala cukr, kakao, zapla mixér a výsledný mišmaš jsem dala do pekárny, která umíchala a uvařila skvělou nutelu. A jak ji použít? Stejně jako tu klasickou - na chleba, do buchet nebo palačinek. A vůbec nejlepší je zalovit jen tak lžičkou ve sklenici :-).

úterý 25. srpna 2009

Agatha Christie: Vlastní životopis

Když jsem balila na dovolenou, rozhodovala jsem se mezi několika knížkami. Vybírala jsem mezi těmihle: Rozum a cit od Jane Austen, Synové a milenci D. H. Lawrence, Vlastní životopis od Agathy Christie, Šarlatové písmeno N. Hawtorneho a Rodokmen od Carol Cadwalladr. Měla jsem nutkání zabalit všechny, ale to by mi, vzhledem k dalšímu obsahu tašek, neprošlo :-).
Vybrala jsem tedy Synové a milence od Lawrenceho a Vlastní životopis Agathy Christie.

Ve vlaku jsem sáhla po "Agátce", i když ji mám přečtenou několikrát. Její detektivky jsou nepřekonatelné, její bohatý život je taky hodně zajímavý.

Agatha Millerová se narodila v roce 1891. Prožila hezké dětství ve viktoriánské Anglii. Její rodiče byli nevlastní bratranec a sestřenice, měli se velmi rádi. Kromě nejmladší Agathy měli ještě syna a dceru.

Malá Aggie nechodila do školy, učily ji vychovatelky, které pro ni rodiče najímali. Velmi svéráznou metodou, kdy měla k ruce francouzskou chůvu, která neuměla anglicky, se naučila francouzštinu. Teprve okolo třinácti let začala navštěvovat internátní školy.

Během první světové války pracovala jako ošetřovatelka, vdala se za letce Archibalda Christieho, s nímž měla dceru Rosalind. Začala psát detektivky, které měly velký úspěch mezi čtenáři.
Zprvu pěkné manželství se začalo hroutit po smrti Agathiny matky. Archie nesnášel nemoce a smutek a od truchlící Agathy odešel k jiné ženě.
V té době došlo k záhadnému jedenáctidennímu zmizení Agathy Christie, dosud neobjasněnému. Film, natočený podle této události, vysílá v neděli 30. 8. v 9,35 hod. televize Prima- to jen tak na okraj :-)

Po rozvodu začala Agatha cestovat a seznámila se s o 15 let mladším archeologem Maxem Mallowanem, které ho si později, po menším váhání, vzala za muže. Jejich manželství bylo velmi šťastné, cestovali spolu po vykopávkách, Agatha fotila detaily nalezených předmětů a pokračovala ve psaní detektivek a románů. Napsala i několik divadelních her a básnických sbírek.

Prožila velmi zajímavý život, o kterém píše ve své biografii. Čtenář se seznámí se spoustou lidí, kteří prošli životem slavné spisovatelky, pozná anglické reálie a nakoukne také do exotického světa Orientu.

Mám tuhle knížku moc ráda, čas od času se k ní vracím.

Vlny se tříští o skalnaté pobřeží aneb Jak se peciválové vydali do světa





Naše tříčlená rodina, (když nepočítám hafana :-)), je rodina tzv. peciválů domácích. Nejlíp je nám doma, ve známém prostředí, mezi svými. Když říkám doma, myslím to doslovně. Prostě náš domeček náš hrad.
Ale i na nás dolehla touha poznat něco nového a proto jsme na opravdu poslední chvíli hledali dovolenou u moře. Vyloučili jsme letecké zájezdy do exotického Tunisu nebo Egypta a "lovili" jsme v "bližším" okolí.
Díky tomu, že manžel objevil vlak, který jede rovnou čarou z Prahy a Brna do Splitu, bylo rozhodnuto. Stačilo jen najít vhodné ubytování, zabalit věci a vyrazit.
Jenže ouha. Zjistili jsme, že zatímco nás dospělé pustí na občanku, našeho potomka ne. Musí mít svůj vlastní pas. Zůstali jsme bezradní, jízdenky byly zaplacené, pobyt zarezervovaný, co teď?
Jelikož bychom nestihli v úterý, kdy jsme měli z Brna odjet, pas vyzvednout, poprosili jsme švagrovce v Praze, jestli bychom jim tam nemohli kluka na týden dát.
Takže jsme v pondělí v noci jeli vlakem do Prahy, u švagrovců proběhlo předání dítěte, vypili jsme ranní kafe na probuzení, trochu si zdřímli (já :-)) a pak vyrazili na rychlík Praha - Split.

Cesta byla výborná, člověk nemusel být jako řidič ve střehu. Kupé jsme měli, díky rezervacím, sami pro sebe a tak jsme si mohli vychutnávat krajinu, kterou jsme projížděli.
Měli jsme trochu obavy z celníků na maďarsko chorvatských hranicích, protože neradi vidí, když turisté jezdí na občanky, ale dopadlo to dobře.
Ráno před šestou vlak vjížděl do probouzejícího se Splitu.

Na nádraží jsme si uložili tašky do úschovny a šli se projít po městě. Měli jsme čas, agentura, ve které jsme měli platit pobyt, otevírala až v osm.
Překvapením pro nás byl ranní ruch, Split žije nejen v noci, ale i ráno, kdy se už v šest otevírají kavárny a stánky na trhu.
V jedné útulné kavárničce jsme si dali kafe a pozorovali cvrkot kolem.
V agentuře proběhlo vše hladce, jelikož jsme byli bez auta, referentka domluvila s majitelem apartmánu, že pro nás ve dvě přijede.
Tak jsme znovu pochodili po Splitu, nakoupili v místní Bille, prošli se po pláži a pak šli čekat na ubytovatele.
Ten nás odvezl do apartmánu, který byl asi deset kilometrů od Splitu, v obci Podstrana. Byli jsme moc spokojení, jedinou vadou na kráse byla rušná hlavní cesta, přes kterou jsme chodili k moři.
Do budoucna jsem už poučená a vím, co sebou vézt a co nechat doma. Apartmán byl zařízen vším, postrádala jsem jen obracečku na bramborové placky, které jsem dělala na zpáteční cestu, ale stejně tak mi posloužily i dvě vidličky :-).
Když jsme se ubytovali, okamžitě jsme vyrazili na pláž. Jaké bylo naše překvapení, že je moře opravdu slané :-)))).
Jedinou vadou na kráse jsou ceny. Pivko sedmdesát, chleba skoro třicet, jogurt patnáct korun. Holt jsme turisti a tak musíme něco obětovat :-).
Užili jsme si moře, sluníčka a pohody, odpočinuli jsme si a v pátek večer nás vláček kolejáček odvezl přes hory a doly (a nekonečnou maďarskou pustu) domů.

pátek 14. srpna 2009

Kuinweb


Kuinweb není nová nadávka ani tajemné zaklínadlo. Kuinweb je zkratka pro Kulturně Informační web - další počin nadšenců z KISK FF MU v Brně.
Jak napovídá název, tento web informuje o kulturních a informačních akcích v českých knihovnách.
Zájemcům jsou k dispozici veškeré informace, nemusí hledat v kulturních rubrikách v denním tisku, pátrat ve zpravodajích, vše mají hezky pohromadě, stačí si jen vybrat to své "ořechové" a pak si, v prostředí knihovny, vychutnávat umění ;-)

čtvrtek 13. srpna 2009

Hra na Betsy Bowovou

Nenápadná, útlounká knížka z dávno neexistující edice Veronika nakladatelství Albatros mi učarovala už před lety a čas od času se k ní vracím. Znám ji skoro zpaměti, přesto mě v ní vždycky něco překvapí.
Dívčí románek s nádechem tajemna Hra na Betsy Bowovou napsala australská spisovatelka Ruth Park někdy v roce 1980, u nás vyšel o pět let později.
Hlavní hrdinkou je čtrnáctiletá Lynette, která se sama přejmenovala na Abigail po odchodu svého otce k jiné ženě.
Abigail se přátelí s dětmi své sousedky, chodí s nimi hrát. Při jedné hře venku zahlédnou podivnou dívenku, která jakoby nepatřila do současného světa..
Abigail dívku sleduje a najednou se ocitá v Sidney, v sedmdesátých letech 19. století, kdy pevnou rukou vládla královna Viktorie..
Abigail se setkává s rodinou Bowových a Talliskerových a dozvídá se, že se nedostane domů dřív, dokud pro jejich rodinu nezachrání tajemný Dar - k čemuž je podle věštby předurčena.
Tento zážitek přehodnocuje Abigailin postoj k otci, dívka poznává, co je v životě důležité.

Setkání s touto rodinou má pro Abigail velký vliv i v jejím budoucím životě...


Čtesyrád

Nene, nezačala jsem psát s chybami. :-). Čtesyrád je název jednoho sympatického webu studentů KISK FF MU v Brně (složitá zkratka říká, že se jedná o vysokoškoláky studující knihovnictví ;-)).
ČTEnářův SYmpatický RÁDce nabízí dostupnou a přehlednou online databázi knih, kterou tvoří sami čtenáři.
Nevíte-li, po které knížce sáhnout, najdete zde tipy na osvědčené a oblíbené knihy, žebříčky nejprodávanějších knih i tipy na knihy, které získaly literární ceny.
Recenze nepíší kritikové, ale sami čtenáři. Někdy s chybami, vždycky ale od srdce :-)




úterý 4. srpna 2009

Lila Black - Zachovej klid


Když jsem dneska zapisovala nové knihy, které nám přišly na oddělení, zaujala mě jedna z nich. Román Justiny Robson Lila Black - Zachovej klid. Dovolím si zde ocitovat kompletní anotaci, protože jsem knížku ještě nečetla. Hned mě napadlo, že je to Terminátor pro teenagery :-). "Když roku 2105 vybuchla Kvantová bomba, všechno se změnilo. Tkanivo vesmíru se nově zformátovalo a celá realita se mírně posunula. Bylo objeveno pět nových světů. A všichni obyvatelé planety Země se musí nově vyrovnávat s existencí elfů, elementálů, víl nebo démonů. Magie a kouzla vpadly do pozemského světa a jsou mnohem nebezpečnější než nejvyspělejší technologie. Lila Black, speciální agentka, o tom ví své. Z pokraje smrti ji zachránilo přetvoření jejího lidského těla do kovového monstra, stala se kyborgem divize Umělé inteligence. Při Bojovém standardu se její výzbroj a výstroj rovná vybavení malé armády. A Lila nemá tušení, kde končí ona a začíná její vlastní vnitřní UI. A navíc při svém prvním úkolu spadne rovnýma nohama do Hry, která jí vezme i důvěru ve vlastní city."

Vypadá to hodně zajímavě, ani bych neřekla, že je to knížka určená mládeži. Zaujala mě ještě jedna věc - překlad Lindy Bartoškové, která je dvorní překladatelkou Stephena Kinga.