středa 20. května 2009

Irsko. Tajemství a krása zeleného ostrova

Dostala se mi do rukou nádherná, velká a těžká kniha o mé oblíbené zemi: Irsko. Tajemství a krása zeleného ostrova od Elisabetty Canoro.
Kniha má úctyhodné rozměry – cca 28 x 30,5 cm a díky velkému množství fotek má ukázat kouzlo a tajemno smaragdového ostrova. Zatím jsem ji jen prolistovala, šetřím si ji na dobu, kdy budu mít na její prohlížení klid.

čtvrtek 7. května 2009

Maybe tomorrow

Na téhle písničce teď ulítávám...

Ach..nepište nám po knihách

Tohle jsem našla v knížce, když jsem vybírala knihy na olepení piktogramy. První, nadšený zápis je napsán propiskou, druhý tužkou :).

Pročetla jsem...

Měla jsem včera volný večer, dočetla jsem román své oblíbenkyně Patricie Scanlan a vzala si další čtivo. Tentokrát útlounkou prózu, napsanou před 110 lety. Autorkou je Kate Chopin a knížka nese název Probuzení. Ve své době se tento román o 190 stránkách nesetkal s příznivou reakcí čtenářů a nakladatel, pro kterého Kate Chopin psala, s ní už nadále nechtěl spolupracovat. Během hodinky jsem měla knížku přelouskanou, hodně mi připomněla Paní Bovaryovou nebo Annu Kareninovou. I Edna Pontellierová řeší stejný problém jako její předchůdkyně. V manželství není spokojená, ( já měla spíše pocit, že ji pálí dobré bydlo :-). Prožije románek s mladším mužem, který s ní koketuje, od manžela a dětí se odstěhuje, ale ani toto k jejímu štěstí nevede.

Dnes celkem běžné téma, na konec 19. století a na prudérní Ameriku to ale asi opravdu byla soda.

Co číst dál? Vzala jsem si povídky Kingsleyho Amise s názvem Nepřítel mého nepřítele. Jak mám Amise docela ráda, tak povídky mě moc nebavily.

Sáhla jsem tedy po Pokání od Iana McEwana, film jsem už viděla a líbil se mi. Pro dnešní večer je tedy o zábavu postaráno.

Ráj informačních služeb

Včera jsem si všimla informační cedule, která odkazuje na naši knihovnu. Je na ni napsáno: Knihovna, RIS. Přemýšlela jsem, co tahle zkratka může znamenat a napadlo mě: Ráj informačních služeb. No není to výstižné? :-)

úterý 5. května 2009

Návraty

Včera jsem dělala večeři pro dítko, a napadlo mě, že už dlouho nebyl chleba ve vajíčku. Jídlo, které jsem milovala jako malá. Mužíček jím pohrdl, dal přednost párkům. Přidělala jsem chleba i sobě a při koukání do prskající pánvičky jsem si uvědomila, že jsem taky neměla dlouho obyčejnou topinku s česnekem. A tak jedna hned přistála na talíři, to byla balada pro bříško.